Karl von Frisch
| Karl von Frisch | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. listopadu 1886 Vídeň |
| Úmrtí | 12. června 1982 (ve věku 95 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Friedhof am Perlacher Forst |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Mnichovská univerzita |
| Povolání | včelař, etolog, vysokoškolský učitel a entomolog |
| Zaměstnavatelé | Rostocká univerzita (do 1923) Vratislavská univerzita (do 1925) Univerzita Štýrský Hradec (do 1950) Mnichovská univerzita (do 1958) |
| Ocenění | Liebenova cena (1921) Erzherzog Rainer-Medaille (1923) zahraniční člen Královské společnosti (1954) Magellanic Premium (1956) cena Kalingy (1958) … více na Wikidatech |
| Děti | Otto fon Friš |
| Rodiče | Anton von Frisch a Marie von Frisch |
| Příbuzní | Hans von Frisch, Otto Frisch a Ernst Frisch (sourozenci) Siegmund von Exner-Ewarten (strýc) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karl von Frisch (20. listopadu 1886 Vídeň – 12. června 1982 Mnichov) byl rakouský etolog, který se zabýval smyslovým vnímáním včel a vysvětlil tzv. včelí tanec. Roku 1973 za to získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, společně s N. Tinbergenem a K. Lorenzem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako nejmladší ze čtyř synů vídeňského lékaře A. von Frische, všichni sourozenci se stali univerzitními profesory. Studoval lékařství a přírodní vědy ve Vídni a v Mnichově, kde roku 1910 promoval a začal pracovat jako asistent ústavu pro zoologii a roku 1919 byl jmenován profesorem. V letech 1921–1923 byl profesorem v Rostocku, potom ve Vratislavi a roku 1925 se zase vrátil do Mnichova. Po nástupu nacistů byl různě šikanován, protože jeden z jeho prarodičů byl Žid a protože Frisch zaměstnával židovské asistenty. Ačkoli se zejména nacističtí studenti domáhali jeho odvolání, univerzita je kvůli Frischovým výsledkům odkládala až do konce války. Od roku 1946 přednášel na univerzitě v Grazu a po rekonstrukci zničeného ústavu 1950 se vrátil do Mnichova.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Frisch se věnoval výzkumu smyslového vnímání včel. Kromě nejznámějšího výsledku, totiž rozklíčování včelího tance zjistil řadu dalších zajímavých skutečností. Včela má barevné vnímání, oproti člověku ovšem posunuté k ultrafialovému konci spektra, takže nerozlišuje červenou. Může vnímat polarizaci světla, takže vnímá polohu slunce i když je za mrakem. Kromě toho se dokáže orientovat i podle magnetického pole Země. Má také vnitřní "hodiny", takže stále koriguje azimut a zdroj potravy, který našla ráno, najde spolehlivě i odpoledne. Svislou orientaci jí poskytují zvláštní čidla kolem krku. Kromě toho se Frisch věnoval také feromonům královny a dalším prostředkům včelí komunikace.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl von Frisch na Wikimedia Commons - (anglicky)
- Dance and communication of honey bees
- Karl von Frisch, Decoding the Language of the Bee, Nobelovská přednáška 1973
- Autobiografie na Nobelprize.org
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
