Žalm 149 („Zpívejte Hospodinu píseň novou“)^[1] je biblický žalm. V překladech, které číslují podle Septuaginty, se jedná o 148. žalm. Žalm má hymnickou povahu,^[2] neboť začíná i končí výzvou Haleluja, a obsahuje jakýsi pomyslný pohled do budoucna, kdy se synové Izraele budou veselit před Hospodinem společně se všemi spravedlivými světa a kdy se Bůh jednou provždy vypořádá se všemi nepřáteli, kteří se ve své pýše stavěli proti jeho vládě a znevažovali jeho soudy.^[3]

V židovské liturgii je žalm podle siduru součástí každodenní ranní modlitby, a to v části zvané Psukej de-zimra („Verše písní“)^[4], kde tvoří s předchozími třemi a následujícím žalmem jakýsi sborový, mnohohlasý zpěv, jejichž crescendo vyjadřuje Hospodinu chválu, která se stupňuje a sílí až nakonec vyvrcholí mohutným výkřikem lásky ve slovech: „Pochválen budiž Hospodin na věky! Amen i amen. Pochválen budiž Hospodin ze Siona, Jenž sídlí v Jerusalémě! Halelujah! Pochválen budiž Hospodin Bůh, Bůh Israele, Jenž činí divy sám, a pochváleno budiž jméno Jeho slavné na věky; a naplněna budiž slávou Jeho všecka země! Amen i Amen.“^[5] Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), navíc uvádí, že recitace 149. žalmu skýtá ochranu před šířením požáru.^[6]

• Dílo Sichat Jicchak/Žalm 149 ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žalm 149 na Wikimedia Commons