Zeravšanský hřbet
| Zeravšanský hřbet Зеравшанский хребет | |
|---|---|
 Pohled zpod vrcholu Čimtargy | |
| Nejvyšší bod | 5489 m n. m. (Čimtarga) |
| Délka | 370 km |
| Nadřazená jednotka | Pamíro-Alaj |
| Sousední jednotky | Hissarský hřbet, Turkestánský hřbet, Alajský hřbet, Pamír |
| Podřazené jednotky | Fanské hory |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Tádžikistán Uzbekistán |
  Čimtarga | |
| Horniny | žula, vápenec, břidlice, pískovec |
| Povodí | Zeravšan, Amudarja |
| Souřadnice | 39°20′ s. š., 69°40′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zeravšanský hřbet (rusky Зеравшанский хребет, uzbecky Zarafshon tizmasi, tádžicky Зарафшон, z perského زرافشان, transliterováno zar-afšan, rozprašovač zlata[1]) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Na východě je v Matčinském horském uzlu propojen s Alajským a Turkestánským hřbetem, ze severu jej od Turkestánského hřbetu odděluje údolí řeky Zeravšan, na západě zaniká v Turanské nížině, z jihu je obklopen Hissarským hřbetem, z jihovýchodu je od horstev Pamíru oddělen údolím řeky Vachš. Tento hřbet je protažen v rovnoběžkovém směru v délce cca 370 km.[2] Nejvyšším vrcholem je hora Čimtarga, která však neleží přímo na hlavním hřbetu, ale na jižní rozsoše ve Fanských horách[3].
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Zeravšanský hřbet byl, stejně jako celý Pamiro-Alaj, vyvrásněn již Hercynským vrásněním v paleozoiku. Dalšími horotvornými procesy pak prošel při vrásnění Kimmerském a Alpinském. Pohoří je tektonicky aktivní do současnosti a jsou zde četná zemětřesení.[4]
Hřbet má asymetrickou stavbu, jeho severní svahy jsou silně rozčleněny mnoha příčnými údolími a na několika místech je zcela proříznut přítoky řeky Zeravšan. Nejvýznamnější z těchto průlomových údolí je soutěskovité údolí řeky Jaghnób, která odvodňuje jižní svahy Zeravšanského hřbetu, aby se pak pravoúhle stočila na sever a prorazila horstvo příčným údolím.[5]
Součástí Zeravšanského hřbetu jsou Fanské hory, které se nacházejí v jeho západní části, v horském uzlu s hřbetem Hissarským. Jde o nejznámější a nejnavštěvovanější část pohoří s četnými jezery a pětitisícovými vrcholy.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zarafshan Range na anglické Wikipedii.
- ↑ SOUCEK, Svat. A History of Inner Asia. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 9780521657044. (anglicky)
- ↑ Atlas sovětských republik střední Asie. Moskva: [s.n.], 1988. (rusky)
- ↑ Generální štáb. Topografická mapa 1 : 500 000 J-42-A Dušanbe. Moskva: Generální štáb, 1963. 1 mapový list s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-02. (rusky) Archivováno 2. 5. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b ČERNÝ, Michal. Pamíro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. Světová pohoří: Asie. Praha: Euromedia Group, 2001. ISBN 80-242-0291-3. S. 94–101.
- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha: SPN, 1982. 420 s. S. 300.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zeravšanský hřbet na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
