Alajský hřbet Алайский хребет
Alajský hřbet při pohledu z údolí Jiptik
Nejvyšší bod	5544 m n. m. (Pik Tandykul)
Délka	350 km
Šířka	20 km
Střední výška	4500 m n. m.
Nadřazená jednotka	Pamíro-Alaj
Sousední jednotky	Ferganská kotlina, Turkestánský hřbet, Zeravšanský hřbet, Alajská dolina, Zaalajský hřbet, Ferganský hřbet
Světadíl	Asie
Stát	Kyrgyzstán Kyrgyzstán Čína Čína Tádžikistán Tádžikistán
Horské hřbety Kyrgyzstánu. Alajský hřbet na jihu pod číslicí 12.
Pik Tandykul
Horniny	žula, vápenec, břidlice, pískovec
Povodí	Syrdarja, Amudarja
Souřadnice	39°40′12″ s. š., 72° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alajský hřbet (rusky Алайский хребет) je horský hřbet ve střední Asii náležící do horské soustavy Pamíro-Alaje. Leží takřka výhradně na území Kyrgyzstánu, pouze jeho nejzápadnější část tvoří hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem a jeho nejvýchodnější část tvoří hranici mezi Kyrgyzstánem a Čínou. Ze západu navazuje v Matčinském horském uzlu na Turkestánský a Zeravšanský hřbet, ze severu je obklopen Ferganskou kotlinou, na východě navazuje na horská pásma Ťan-šanu, z jihu je od Zaalajského hřbetu Pamíru oddělen Alajskou dolinou. Dosahuje délky 350 km a šířky 20 km.^[1] Nejvyšším bodem je 5544 m n. m. vysoký Pik Tandykul.

Alajský hřbet byl, stejně jako celý Pamiro-Alaj, vyvrásněn již Hercynským vrásněním v paleozoiku. Dalšími horotvornými procesy pak prošel při vrásnění Kimmerském a Alpinském. Pohoří je tektonicky aktivní do současnosti a jsou zde četná zemětřesení.
Horský hřbet má asymetrickou stavbu - severní svah je pozvolný a vybíhá z něj řada bočních hřbetů, jižní svah je příkrý a krátký.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alajský hřbet na Wikimedia Commons

• ČERNÝ, Michal. Pamiro-Alaj. In: ŠLÉGL, Jiří. Světová pohoří: Asie. Vyd. 1. Praha: Euromedia Group, 2001, s. 94 - 101. ISBN 80-242-0291-3