Třída Nelson
HMS Nelson
Obecné informace
Uživatel	Royal Navy
Typ	bitevní loď
Lodě	Nelson Rodney
Spuštění na vodu	1925
Uvedení do služby	1927
Osud	sešrotovány 1948–1949
Předchůdce	třída Revenge
Nástupce	třída King George V
Technické údaje
Výtlak	33 313 tn (standardní) 41 250 tn (plný)
Délka	216,4 m
Šířka	32,3 m
Ponor	8,5 m
Pohon	2 turbínová soustrojí 8 tříbubnových kotlů 45 000 hp
Rychlost	23 uzlů
Posádka	1314
Výzbroj	(po dokončení): 9× 406 mm (3×3) 12× 152 mm (6×2) 6× 120 mm (6×1) 8× 40 mm (8×1) 2× 622mm torpédomet
Pancíř	boky 356 mm paluba 159 mm věže 330 mm

Třída Nelson byla třídou bitevních lodí Royal Navy, skládající se z jednotek Nelson a Rodney. Lodě byly stavěny už v souladu s omezeními, ke kterým se Velká Británie zavázala na Washingtonské konferenci (např. výtlak do 35 000 tun). Ráže jejich hlavních děl měla být omezena na 381 mm, ale jelikož USA (třída Colorado) i Japonsko (třída Nagato) dokončovalo bitevní lodě s děly ráže 406 mm, Velká Británie získala výjimku z desetiletého zákazu na stavbu nových bitevních lodí, aby mohla postavit plavidla se srovnatelnými parametry. Třída Nelson představovala první britské bitevní lodě stavěné od roku 1913, kdy byla objednána třída Revenge a poslední lodě tohoto typu až do roku 1936, kdy byly objednány lodě třídy King George V.

Při jejich stavbě se vycházelo z nerealizovaných projektů G 3 (bitevní křižník) a N 3 (bitevní loď). Hlavní výzbroj tvořilo devět 406mm děl ve třídělových věžích, které byly všechny soustředěny v přední polovině lodi před nástavbou. Na zádi byla soustředěna výzbroj sekundární ráže – 12 kusů 152mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích po třech na každé straně nástavby. Podobné věže byly později používány i u britských lehkých křižníků. Lehká výzbroj se postupně měnila a byla zesilována. Lodě nesly dva pevné podvodní torpédomety. Rodney dostal před válkou katapult (nesl ho do roku 1943).

U lodí bylo použito integrální pancéřování, boční pancéřový pás měl sílu až 356 mm, paluba byla nejsilnější v místě muničních skladů a to 159 mm. Naopak pohonný systém měl pro ušetření hmotnosti nedostatečný výkon 45 000 hp a lodě proto dosahovaly rychlosti jen 23 uzlů, která byla za druhé světové války už nedostatečná. Především během války byly lodě často upravovány, přičemž zejména byla zesilována jejich protiletadlová výzbroj a instalovány moderní radary.

Nelson zasáhla už 30. října 1939 tři torpéda z německé ponorky U-56, která ale nevybuchla. Dne 4. prosince 1939 ho však na osm měsíců vyřadil výbuch německé magnetické miny. Rodney hrál důležitou úlohu při potopení německé bitevní lodě Bismarck. V roce 1941 byly Nelson a Rodney součástí svazu H v Gibraltaru. Dne 27. září 1941 byl Nelson při doprovodu konvoje zasažen italským leteckým torpédem. V roce 1942 se Nelson a Rodney podílely na vylodění v Severní Africe, v následujícím roce i na vylodění na Sicílii a v Itálii. V roce 1944 Nelson a Rodney podporovaly vylodění v Normandii. V prosinci 1946 byl Rodney převeden do rezervy (pohonný systém měl časté havárie a loď také nebyla do takové míry modernizována jako sesterský Nelson). Obě lodě pak byly sešrotovány v letech 1948–1949.^[1]

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Nelson na Wikimedia Commons