Třída Luigi Cadorna
| Třída Luigi Cadorna | |
|---|---|
 Armando Diaz | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské královské námořnictvo Italské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Osud | 1 potopen 1 vyřazen |
| Předchůdce | třída Di Giussano |
| Nástupce | třída Raimondo Montecuccoli |
| Technické údaje Luigi Cadorna[1] | |
| Výtlak | 5232 t (standardní) 7001 t (plný) |
| Délka | 169,3 m |
| Šířka | 15,5 m |
| Ponor | 5,5 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí, 6 kotlů 2 lodní šrouby 95 000 hp |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 2930 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 544 |
| Výzbroj | 8× 152mm kanón (4×2) 6× 100mm kanón (3×2) 2× 40mm kanón (2×1) 8× 13,2mm kulomet (4×2) 4× 533mm torpédomet (2×2) |
| Pancíř | 24mm boky, 20mm paluba, 23mm věže |
| Letadla | 1× katapult 2× hydroplán |
Třída Luigi Cadorna byla třída lehkých křižníků italského královského námořnictva. Jednalo se o druhou skupinu rozsáhlé třídy Condottieri. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1933–1951. Obě byly nasazeny ve druhé světové válce. Jedna byla ve válce ztracena a druhá byla poválečným italským námořnictvem vyřazena v roce 1951.
Pozadí vzniku
[editovat | editovat zdroj]
Křižníky třídy Luigi Cadorna přímo vycházely z předchozí třídy Di Giussano. Lišily se zejména vylepšenou stabilitou, použitím novějších děl, jiným rozmístěním děl sekundární ráže a přemístěním katapultu z přídě za druhý komín.[2] Hlavní důraz byl i u nich kladen na rychlost a silnou výzbroj, aby byly schopné bojovat s francouzskými „supertopédoborci“. Pancéřová ochrana a odolná konstrukce byly až druhotné. Celkem byly postaveny dva křižníky této třídy. Jejich stavba byla zahájena v roce 1930, v následujících dvou letech byly rozestavěné lodě spuštěny na vodu a roku 1933 byly zařazeny do služby.
Jednotky třídy Luigi Cadorna:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Luigi Cadorna | 1930 | 30. září 1931 | 11. srpna 1933 | Od roku 1947 sloužil jako cvičná loď. Vyřazen roku 1951. |
| Armando Diaz | 1930 | 10. července 1932 | 24. dubna 1933 | Dne 25. února 1941 byl poblíž přístavu Sfax potopen britskou ponorkou třídy U HMS Upright. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořilo osm 152mm kanónů nového typu, šesti 100mm kanónů, dva 40mm kanóny, osm 13,2mm kulometů a dva dvojité 533mm torpédomety. Katapult byl přemístěn z přídě za druhý komín. Neseny byly dva hydroplány. Plavidla nebyla vybavena hangárem. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a dvě soustavy turbín o výkonu 95 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 2930 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[1]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]
Roku byly na obou plavidlech 40mm kanóny nahrazeny osmi 20mm kanóny. Na křižníku Luigi Cadorna byl v roce 1943 odstraněn katapult, přičemž dosavadní kulomety nahradily čtyři 20mm kanóny. V roce 1944 byly odstraněny také torpédomety.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c "Condottieri 2nd group" type light cruisers (1933) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 130 s. ISBN 80-206-0357-3.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN 978-1-84832-115-1. Kapitola ‘Condotieri’ class – Cadorna group, s. 88 a 89. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Luigi Cadorna na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
