Základní údaje
Typ	lehký křižník
Třída	třída Duca d'Aosta
Jméno podle	Evžen Savojský
Zahájení stavby	1932
Spuštěna na vodu	16. března 1935
Uvedena do služby	16. ledna 1936
Osud	předán Řecku, vyřazen
Takticko-technická data
Výtlak	8317 tn (standardní) 10 374 tn (plný)
Délka	186,9 m
Šířka	17,5 m
Ponor	6,5 m
Pohon	2 turbínová soustrojí 6 kotlů 110 000 hp
Rychlost	35 uzlů
Posádka	578
Pancíř	boky 70 mm paluba 35 mm věže 90 mm
Výzbroj	8× 152 mm (4×2) 6× 100 mm (3×2) 8× 37 mm (4×2) 12× 13,2 mm (6×2) 6× 533mm torpédomet (2×3)
Letadla	1 katapult 2 hydroplány

Eugenio di Savoia byl italský lehký křižník třídy Duca d'Aosta. Křižník byl nasazen ve druhé světové válce, kterou přečkal bez újmy. Poté byl předán řeckému námořnictvu.

Stavba křižníku byla zahájena v roce 1932, dne 16. března 1935 byla loď spuštěna na vodu a 16. ledna 1936 byla uvedena do služby.

Eugenio di Savoia (i jeho sesterská loď) byl v červenci 1940 nasazen v bitvě u Punta Stilo. V červnu 1942 byl nasazen proti britské Operaci Harpoon (sesterský Duca d'Aosta byl naopak nasazen proti souběžně probíhající Operaci Vigorous) a v srpnu 1942 proti britské Operaci Pedestal. V roce 1943 byly na Eugenio di Savoia odstraněny torpédomety a kulomety, které nahradilo dvanáct 20mm kanónů.

Eugenio di Savoia přečkal válku a 1. července 1951 byl předán Řecku, kde sloužil jako vlajková loď pod názvem Elli. Byl náhradou za stejnojmenný křižník, který italská ponorka Delfino potopila ještě několik hodin před samotným vyhlášením války Řecku. Vyřazen byl roku 1964.

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugenio di Savoia na Wikimedia Commons