Pražské předměstí
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Obec	České Budějovice
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′52″ s. š., 14°28′30″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	České Budějovice 3
Nadmořská výška	385 m n. m.
PSČ	370 04
Pražské předměstí
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražské předměstí je část Českých Budějovic ležící severně od centra města přibližně mezi Mlýnskou stokou a ulicemi Pražská třída, Pekárenská a Nádražní, na východ od Pražského sídliště.^[1]

Předměstí se vyvinulo z původně samostatné osady Staré Město a zástavby roztroušené podél Pražské silnice a Dlouhé cesty, tedy dnešní ulice Na Sadech. Převážnou část volné plochy zabírala příslušenství šosovních dvorů, malá hospodářství a zahrady měšťanů. Nejstarším objektem v oblasti byl Špitálský dvůr, který se nacházel na rohu ulic Pekárenské a Pražské, v těsné blízkosti nejstaršího osídlení na územní Českých Budějovic, osady Budivojovice v okolí Kostela svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (dnešní Pražské sídliště).

V letech 1819–1820 byl na rohu dnešních ulic Jírovcova a Riegrova postaven hostinec, divadelní sál a středisko společenského života dům Alžír (název odvozen od označení přilehlé části Jírovcovy ulice)^[2][3], ve kterém mj. později vystupovala např. i Ema Destinnová nebo herec Národního divadla Jindřich Mošna.^[4]

Skutečné nové předměstí se začalo utvářet až v 19. století, zejména po roce 1848. Hranici se současně se vyvíjejícím Vídeňským předměstím tvořila Nová ulice. Bývalá pole byla osídlována přistěhovalci z české části jihočeského venkova, převážně nemajetnými lidmi, kteří hledali obživu jako dělníci v rozvíjejícím se průmyslu. Pražské předměstí mělo od začátku charakter obytné čtvrti, budované na důsledném pravoúhlém schématu. V letech 1904–1921 mělo postavení osady, předtím i potom jen městské čtvrti. Na severním okraji byla v letech 1894–1895 postavena dělostřelecká kasárna, na místě Špitálského dvora byly postaveny vojenské pekárny (odtud název Pekárenské ulice), dále v letech 1893–1895 zde byla vybudována také městská jatka, koncem století byl ve Skuherského ulici zřízen národní podnik Latzmannova tužkárna a v letech 1894–1895 také Český akciový pivovar. Dostatek volného prostoru umožnil také výstavbu nových škol: například původní budovy Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka z roku 1868 ve Skuherského ulici a jeho novou budovu z roku 1903 v ulici Fráni Šrámka.^[5][6]

V letech 1963-1966 byla zbořena značná část staré zástavby na severní straně Pekárenské ulice a byly zde postaveny panelové domy typu T06B, čímž vzniklo Sídliště U Pekárenské.^[7]

Po roce 1989 charakter předměstí výrazně ovlivnila výstavba nákupních center v křížení Pražské a Strakonické ulice.^[5] V letech 2003 a 2004 byl areál bývalých vojenských pekáren přestavěn na nákupní centrum IGY.

V současnosti jde o urbanistickou jednotku, která je součástí městské části České Budějovice 3.

V oblasti předměstí stojí řada významných budov. Kromě budovy prvního místního gymnázia, například církevní stavby jako kostel svatého Václava z roku 1870, nebo Husův sbor z roku 1924 na Palackého náměstí a evangelistický kostel v ulici 28. října. Další významnou stavbou je i^[8] Clarion Congress Hotel.

Pražské předměstí tvoří tyto ulice:

• Riegrova
• J. Š. Baara
• Bedřicha Smetany
• Skuherského
• Fráni Šrámka
• Pekárenská
• Pražská
• Kostelní
• 28. října
• Dr. Tůmy
• Jírovcova
• Otakarova
• J. Plachty
• Lipenská
• Jeremiášova

• 
  Mariánské náměstí, pohled od jihu
• 
  Clarion Congress Hotel
• 
  Gymnázium J. V. Jirsíka
• 
  Kostel svatého Václava

• Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pražské předměstí na Wikimedia Commons