NGC 2244
| NGC 2244 | |
|---|---|
 Otevřená hvězdokupa NGC 2244 na infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu (SIRT). Autor: SIRT/NASA. | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Objevitel | John Flamsteed[1] |
| Datum objevu | 1690[1] |
| Rektascenze | 06h 31m 55s[2] |
| Deklinace | +04°56′30″[2] |
| Souhvězdí | Jednorožec (lat. Mon) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 4,8[2] |
| Úhlová velikost | 24'[1] |
| Vzdálenost | 5 200 ly[3] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 2244 a NGC 2239 |
| Jiná označení | OCl 515, Cr 99, Mel 47,[1] Caldwell 50 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 2244 (také známá jako NGC 2239 nebo Caldwell 50) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce vzdálená přibližně 5 200 světelných let. Je úzce spojena s okolní mlhovinou NGC 2237, protože její hvězdy vznikly z hmoty této mlhoviny. Hvězdokupě vévodí několik hvězd typu O, což jsou velmi horké hvězdy, které vytváří velké množství záření a hvězdného větru.
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupa uprostřed mlhoviny je viditelná i v triedru a docela dobře viditelná v malém dalekohledu, zatímco vizuální pozorování samotné mlhoviny je mnohem obtížnější a vyžaduje dalekohled s malým zvětšením. Důležitou podmínkou k jejímu spatření je tmavá obloha bez světelného znečištění. Pozorování mlhoviny velmi usnadní UHC nebo OIII filtr. Mlhovinu lze dokonce spatřit pouze přes UHC filtr držený před okem.[4] Zachycení mlhoviny fotograficky je mnohem jednodušší a je to jediný způsob, jak zaznamenat její červený odstín, který není vizuálně pozorovatelný.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Stáří této hvězdokupy se odhaduje na méně než 5 milionů let. Její nejjasnější hvězdy jsou HD 46223 a HD 46150, první je spektrální třídy O4V, je 400 000krát jasnější a přibližně 50krát hmotnější než Slunce, druhá je spektrální třídy O5V, je 450 000krát jasnější a přibližně 60krát hmotnější než Slunce a možná je dvojhvězdou. [5]
Galerie obrázků
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2244 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Phelps, Randy L.; Ybarra, Jason E. A Parsec-Scale Outflow in the Rosette Molecular Cloud?. S. 845–849. Astrophysical Journal [online]. July 2005 [cit. 2016-09-13]. Roč. 627, čís. 2, s. 845–849. Dostupné online. DOI 10.1086/430431. Bibcode 2005ApJ...627..845P. (anglicky)
- ↑ Dave Knisely. Filter Performance Comparisons For Some Common Nebulae [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. (anglicky)
- ↑ MARTINS, F.; MAHY, L.; HILLIER, D. J., et al. A quantitative study of O stars in NGC 2244 and the Monoceros OB2 association. S. A39. Astronomy and Astrophysics [online]. 2015-01-30 [cit. 2016-09-13]. Roč. 538, čís. 1, s. A39. Dostupné online. arXiv 1110.4509. DOI 10.1051/0004-6361/201117458. Bibcode 2012A&A...538A..39M. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2244 na Wikimedia Commons - Simbad – NGC 2244
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
