Labradorské misie Moravských bratří probíhaly v letech 1771–2005. V roce 1771 byli moravští misionáři prvními Evropany, kteří se na Labradoru usadili. Během následujících 133 let založili sérii osmi misijních stanic podél pobřeží. Tyto stanice se staly ohniskem náboženských, sociálních a ekonomických aktivit Inuitů, kteří se postupně usazovali v jejich blízkosti. Vliv Moravanů na život a kulturu labradorských Inuitů byl obrovský a dal vzniknout jedinečné kultuře složené z inuitských tradic a starých evropských praktik. Poslední moravský misionář opustil Labrador v roce 2005, ale moravská církev, její zvyky a tradice jsou na Labradoru stále velmi živé.^[1]

K prvnímu, ale neúspěšnému, pokusu o založení misijní stanice došlo v roce 1752. Při této výpravě byl vedoucí misie Johann Christian Erhardt a kapitán člunu se čtyřmi námořníky zavražděni. Později se Moravanům podařilo zlomit inuitsko-evropské nepřátelství a do pobřežních oblasti Labradoru vnesli mír. Za zmínku stojí i fakt, že v prvních třech misijních stanicích působili exulanti, kteří uprchli z rekatolizované Moravy do Ochranova a poté byli vysíláni do různých částí světa.

• Nain v oblasti Nuneingoak (1771 – po roce 1997). Vedoucím misie byl Jens Haven. Nain je národní historické místo Kanady.^[2]
• Okak (1776–1919). Od roku 1978 je rovněž národním historickým místem Kanady.^[3]
• Hopedale (1782 – asi do roku 1996). Stanice byla pojmenována na památku neúspěšného pokusu o osídlení z roku 1752. Také misijní budovy Hopedale jsou národním historickým místem s nejstaršími dřevěnými budovami v Kanadě východně od Québecu.^[4]
• Hebron (1830–1959). Leží asi 100 km severně od Okaku. Budova mise v Hebronu je od roku 1976 národní historickou památkou.^[5]
• Zoar (1865~1894). Leží přibližně uprostřed mezi Nain a Hopedale.
• Ráma (1871– asi 1908). Leží přibližně 80 km severně od Hebronu. Stanice byla otevřena byla u příležitosti 100. výročí první mise na Labradoru.
• Makkovik (1896 – po roce 1996). Leží asi 80 km jižně od Hopedale
• Killinek (1904–1924). Nachází se poblíž Cape Chidley – cípu poloostrova Labrador. Byla to nejsevernější misijní stanice na Labradoru.

Během druhé světové války byl na Labradoru při stavbě letecké základny v Happy Valley-Goose Bay zřízen i kostel Moravské církve.^[1] Po skončení války se stávající labradorské moravské misie dostaly pod ochranu Britské provincie a v roce 1980 se staly oddělenou provincií pod ochranou Rady světové misie v Americe.^[6] V roce 2005, po 234leté přítomnosti, si moravská bratrská církev připomněla svého posledního misionáře na Labradoru; tím byl reverend Sam Propsom.^[1]

• GORDON, Tom. Called Upstairs: Moravian Inuit Music in Labrador. [s.l.]: Nakladatelství MCGILL QUEENS UNIV PR, 2023. 554 s. ISBN 0228016789. 42241813. 
• KELNAROVÁ, Terezie. Misijní činnost Moravských bratří na Labradoru (východní Kanada) [online]. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 2019 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 

• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře: Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-112-7. 

• Grónské misie Moravských bratří

• With the Harmony to Labrador (archivní kniha, anglicky)
• The Moravians in Labrador (kniha ke stažení, anglicky)