Okak
| Okak | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 57°33′45″ s. š., 61°59′3″ z. d. |
| Stát |  Kanada |
  Okak | |
| Správa | |
| Vznik | 1776 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okak je zaniklá osada Moravských bratří. Nacházela se na Labradoru v kanadské provincii Newfoundland a Labrador. Kvůli bývalé moravské misii a existenci šedesáti zdejších archeologických nalezišť, jež pocházejí z doby 5500 před naším letopočtem,[1] byl v roce 1978 Okak prohlášen za národní historickou památku Kanady.[2]
Vznik osady
[editovat | editovat zdroj]V roce 1771 zakoupili Moravští bratři od britského krále pozemky v severním Labradoru. První misijní stanicí Moravanů na Labradoru byla osada Nain (1771), Okak byl druhý, třetí stanicí bylo Hopedale (1782) a následovaly i další osady.
Okak byl založen v roce 1776;[3] vedoucím misie byl Jens Haven (1724, Dánsko – 1796, Herrnhut). Haven znal jazyk Inuitů, jemuž se naučil v předchozích letech, kdy pod vedením Matouše Stacha pomáhal v Grónsku založit osadu Akunnat. V letech 1778–1782 pracovali v Okaku manželé Schneiderovi, oba byli exulanti, kteří odmítli konverzi ke katolické církvi. Johann pocházel ze Suchdola a Elisabeth z Butovic.[4]
Zánik osady
[editovat | editovat zdroj]Příčinou zániku byla pandemie španělské chřipky. Smrticí virus byl přepraven z Newfoundlandu na Labrador lodí Sagona. Když Sagona 20. října 1918 zakotvila v Cartwright se čtyřmi nakaženými členy posádky na palubě, virus se v oblasti rychle rozšířil a zabil 69 z 300 obyvatel Sandwich Bay. Teprve po dvou týdnech nekontrolovaného šíření nemoci byla zakázána veřejná shromáždění.
V létě 1919 přivezla moravská loď Harmony #5 španělskou chřipku ze St. John's do Hebronu a Okaku. Následná úmrtí snížila populaci Hebronu z 220 na 70 osob. Nejvíce postiženou osadou se stal Okak. Tam chřipce podlehlo 204 z 263 Inuitů; zemřeli všichni dospělí muži a přeživší lidé byli přestěhování do Nainu, Hopedale nebo Hebronu.[5]
Protože hladoví eskymáčtí psi požírali mrtvé, byli postříleni. Poté všechno, co se dalo spálit, se polilo hořlavinou a spálilo se na jedné hromadě, aby povoli permafrost, a mohl tak být vykopán hromadný hrob. Následně Moravané pozemky Okaku prodali Společnosti Hudsonova zálivu. Inuitská osada už nebyla obnovena a zanikla.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Okak (Terre-Neuve-et-Labrador) na francouzské Wikipedii.
- ↑ Okak Archaeological Sites | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ HistoricPlaces.ca - HistoricPlaces.ca. www.historicplaces.ca [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ WHITELEY, William H. Inventory of Moravian mission records from Labrador. www.moravianchurcharchives.org [online]. Memorial University of Newfoundland, 1960 [cit. 2023-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-31.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. 1. vyd. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7, ISBN 80-7017-112-X. OCLC 528755280 S. 361–362.
- ↑ HAWTHORN, Ainsley. NL's Last Great Pandemic: Lessons from the 1918 Flu. The Independent [online]. 2020-04-15 [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Okak na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
