Římskokatolická farnost Pustějov
| Římskokatolická farnost Pustějov | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | Mgr. Bc. Martin Sudora |
| Území farnosti | |
| Pustějov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Pustějov 66, 742 43 |
| Datová schránka | szfsj2b |
| IČO | 64125700 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Pustějov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
Pustějov patřil odedávna k farnosti Kujavy.[1][2] Roku 1678 zde byl nákladem obce a vrchnosti, fulneckého augustiniánského kláštera, vystavěn barokní filiální kostel svaté Máří Magdalény.[1] Obec u něho chtěla založit farnost, zejména poté, co značný obnos na její zřízení odkázal roku 1768 zdejší rodák a farář v Křižanově František Hanl, jednání však vázla na finančních podmínkách. Nakonec byla v Pustějově založena samostatná duchovní správa až v rámci josefinských reforem církevní správy. Tehdy byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a panství – včetně správy Hanlova odkazu – převzala náboženská matice, která v Pustějově roku 1784 zřídila lokální kuracii.[1] Ta byla roku 1868 povýšena na farnost.[2]
Patronát farnosti vykonávala nejprve náboženská matice, avšak jakožto pozemková vrchnost. Proto s prodejem panství roku 1825 přešel na světské držitele panství Pustějov (spojeného s panstvím Fulnek).[1]
V roce 1836 ve vsi a ve farnosti žilo 1167 obyvatel, vesměs římských katolíků.[3] V roce 1859 to bylo 1166 římských katolíků a tři židé.[1] V roce 1900 zde žilo 1012 římských katolíků, jedna protestantka a deset židů.[4] V roce 1930 žilo ve farnosti 939 obyvatel, z čehož 900 (96 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[5]
Farním kostelem je kostel svaté Máří Magdalény, původně barokní z roku 1678, v letech 1889–1890 zásadně přestavěn v historizujícím stylu.[6][4]
Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k arcidiecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[7]
Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Pustějov.[1][8]
Od roku 1961 je farnost spravována excurrendo: až do roku 2009 v Pustějově působil farář z Hladkých Životic. V současnosti (2013) farnost spravuje excurrendo Martin Sodora, kněz z Bílovce.[9]
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svaté Máří Magdalény | Pustějov | středa sobota neděle |
17.30 8.00 8.00 |
farní kostel |
Pustějovští faráři
[editovat | editovat zdroj]Římskokatoličtí duchovní správci v Pustějově od roku 1784: [1][4]
- 1785–1798 Casimir Tellner
- 1799–1806 Augustin Anton Smiritius
- 1806–1807 Johann Scheyer, administrátor
- 1807–1832 Franz de Venne
- 1832–1833 Valentin Kresta, administrátor
- 1833–1853 Anton Wanker
- 1853–? Tomáš Coufal
- 1884–1925 František Štaffa
- 1926–1937 Rudolf Zásměta
- 1937–1961 Mikuláš Šindlář, děkan
- 1961–1962 Antonín Dominik, farář v Hladkých Životicích, excurrendo
- 1962–1965 František Navrátil, farář v Hladkých Životicích, excurrendo
- 1965–2009 Hubert Šula, děkan a farář v Hladkých Životicích, excurrendo
- 2009–dosud (2013) Martin Sudora, kněz v Bílovci, excurrendo
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 245–246. (německy)
- ↑ a b CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 129.
- ↑ ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 119. (německy)
- ↑ a b c Kostel sv. Maří Magdalény [online]. Obecní úřad Pustějov [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 3.
- ↑ Chobot, s. 130.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ Děkanát Bílovec - Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Stránky pustějovské farnosti Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
