Říšská župa Sudety Reichsgau Sudetenland ←  1938–1945  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Reichenberg (Liberec)
Rozloha	29 140 km²
Nejvyšší bod	Sněžka (1603 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	cca 3 miliony (100 obyv./km²)
Národnostní složení	Sudetští Němci, Češi (okolo 10 %)
Náboženství	římskokatolické (majoritní)
Státní útvar
Státní zřízení	územně správní celek (župa)
Mateřská země	Německá říše Německá říše
říšský místodržící	Konrad Henlein (1938–1945)
Vznik	30. září 1938
Zánik	8. květen 1945
Závislá území	(({Podřízené celky))}
Státní útvary a území
Předcházející První Československá republika Následující Třetí Československá republika

Říšská župa Sudety (německy Reichsgau Sudetenland, zkráceně „Sudetská župa“, něm. Sudetengau) byl správní útvar a součást nacistického Německa v letech 1939–1945 na území tzv. Sudet.

Župa (Gau) byla vytvořena k 15. dubnu 1939 na základě říšského zákona „O rozčlenění sudetoněmeckých území“ (Gesetz über die Gliederung der sudetendeutschen Gebiete).^[1] Sestávala z větší části dosavadních sudetoněmeckých území Československa, a to v pohraničí západních, severozápadních, severních a severovýchodních Čech, severní Moravy a v částech Českého Slezska, obsazených na základě Mnichovské dohody, která byla Československu vnucena v říjnu 1938. Území bylo postupně obsazeno vojsky nacistického Německa. Součástí této župy se ze sudetoněmeckých území nestala severozápadní část Šumavy (byla připojena k Bavorsku), jih Čech (připojen k Zemskému hejtmanství Horní Podunají), jihovýchod Čech a jih Moravy (připojeny k Zemskému hejtmanství Dolní Podunají) a Hlučínsko (připojeno k Prusku a v jeho rámci připojeno k provincii Pruské Slezsko). Rozloha celého anektovaného území činila 22 608 km². Pro úplnost je nutno dodat, že v září 1939 bylo k pruské provincii Slezsko připojeno také Českotěšínsko a Fryštátsko. Metropolí celé župy byl Liberec (německy Reichenberg).

• Nejvýše položené místo: Sněžka (1603 m n. m.; Krkonoše, na hranici s pruskou provincií Slezsko resp. od roku 1941 s pruskou provincií Dolní Slezsko).
• Nejníže položené místo: Hřensko (115 m n. m.; hladina Labe na hranici se zemí Sasko).

Podle sčítání obyvatel ze 17. května 1939 zde žilo 2,94 milionu obyvatel, z toho 2,64 milionu Němců, 291 tisíc Čechů a 174 tisíc Čechů s říšským občanstvím. Celkem 465 150 obyvatel české národnosti.

Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland) se administrativně členila na tři vládní obvody (Regierungsbezirk):

• Vládní obvod Cheb (Regierungsbezirk Eger)
• Vládní obvod Ústí nad Labem (Regierungsbezirk Aussig)
• Vládní obvod Opava (Regierungsbezirk Troppau)

Vládní obvody (nebo „vládní okresy“) se členily na okresy (Landkreis – venkovský okres nebo Stadtkreis – městský okres).

1. Aussig
2. Reichenberg

1. Aussig
2. Bilin
3. Böhmisch Leipa
4. Braunau
5. Brüx
6. Dauba
7. Deutsch Gabel
8. Dux
9. Friedland (Isergebirge)
10. Gablonz an der Neiße
11. Hohenelbe
12. Komotau
13. Leitmeritz
14. Reichenberg
15. Rumburg
16. Schluckenau
17. Teplitz-Schönau
18. Tetschen-Bodenbach
19. Trautenau
20. Warnsdorf

1. Eger
2. Karlsbad

1. Asch
2. Bischofteinitz
3. Eger
4. Elbogen
5. Falkenau an der Eger
6. Graslitz
7. Kaaden
8. Karlsbad
9. Luditz
10. Marienbad
11. Mies
12. Neudek
13. Podersam
14. Preßnitz
15. Saaz
16. Sankt Joachimsthal (sídlo: Karlovy Vary)
17. Tachau
18. Tepl

1. Troppau

1. Bärn
2. Freiwaldau
3. Freudenthal
4. Grulich
5. Hohenstadt
6. Jägerndorf
7. Landskron
8. Mährisch Schönberg
9. Mährisch Trübau
10. Neu Titschein
11. Römerstadt
12. Sternberg
13. Troppau
14. Wagstadt
15. Zwittau

• Sudety
• Sudetoněmecké povstání
• Osídlování československého pohraničí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Říšská župa Sudety na Wikimedia Commons
• Přetisky Sudet a Moravské Ostravy
• Německo-český slovník názvů obcí a částí obcí župy Sudety