Anexe (latinsky ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku. Od dočasné vojenské okupace se liší tím, že anektované území se začleňuje do území a správy anektujícího státu.

Podle Ottova slovníku z roku 1889 je anexe legitimní, pokud je založena na výsledku předchozího referenda, konaného v souladu s právním řádem státu, jehož území bylo anektováno, kdežto pokud se děje jednostranným prohlášením anektujícího státu, je hrubým porušením suverenity státu.^[1] Mnohdy je anexe spojena s válkou nebo použitím či hrozbou síly, například když vítěz války částečně nebo úplně anektuje území protivníka.^[2]

Podle Charty Spojených národů z roku 1945 je každé použití nebo hrozba násilím vůči teritoriální celistvosti nějakého státu zakázána.^[3] Z toho plyne zákaz každé okupace a anexe, která se pokládá moderním mezinárodním právem za agresi.^[4]

• Někteří analytici považují za anexi znovuovládnutí Tibetu Čínou v roce 1951.
• V roce 1967 Izrael anektoval východní Jeruzalém od Jordánska. Někteří izraelští politici také žádají anexi celé oblasti Západního břehu Jordánu.
• V roce 1969 Indonésie anektovala Západní Novou Guineu.
• V roce 1975 Indie anektovala do té doby portugalskou kolonii Goa a Daman a Díu.
• V roce 1975 Indie anektovala Sikkim.
• V roce 1975 Maroko anektovalo do té doby španělskou kolonii Západní Sahara.
• V roce 1981 Izrael anektoval Golanské výšiny od Sýrie.
• V roce 2014 Rusko anektovalo Krym od Ukrajiny.
• V roce 2022 Rusko anektovalo 4 části Ukrajiny (Luhanská lidová republika, Doněcká lidová republika, Záporožská oblast a Chersonská oblast)

• Ottův slovník naučný, heslo Annexe v mezinárodním právu. Sv. 2, str. 410
• K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004.

• Debelace
• Seznam anexí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu anexe na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo anexe ve Wikislovníku