Rosice
Pohled od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Rosice
Obec s rozšířenou působností	Rosice (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′56″ s. š., 16°23′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 738 (2024)[1]
Rozloha	12,74 km²[2]
Katastrální území	Rosice u Brna
Nadmořská výška	326 m n. m.
PSČ	665 01
Počet domů	1 475 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	14
Kontakt
Adresa městského úřadu	Palackého nám. 13 665 01 Rosice u Brna posta@rosice.cz
Starostka	Andrea Trojanová
Oficiální web: www.rosice.cz
Rosice
Další údaje
Kód obce	583782
Kód části obce	412031
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosice (německy Rossitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, 16 km západně od Brna. Leží v katastrálním území Rosice u Brna, tento název nese i místní pošta a železniční zastávka. Žije zde přibližně 6 700^[1] obyvatel.

Název osady byl odvozen od osobního jména, které znělo buď Ros (což byla domácká podobě jména Rostislav či Rostimír) nebo Rosa (které vzniklo odvozením od zmíněného Ros nebo bylo totožné s obecným rosa). Jméno (výchozí tvar byl Rosici) bylo původně vlastně označením obyvatel osady a znamenalo „Rosovi lidé“.^[4]

Rosice se nacházejí v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem.

Modrý štít, ve kterém je uprostřed vyobrazena vpravo plovoucí štika přirozené podoby a barvy s oranžovým okem a červenou zřítelnicí, s oranžovými ploutvemi a ocasem. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným bronzovým okrajem je posazena stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby.^[5]

První dochovaná zmínka o Rosicích se nalézá v listině z roku 1259, v níž jsou zmiňováni majitelé místního hradu bratři Bohuš a Hartman s přídomkem z Rosic. Ve 14.–15. století patřily Rosice Hechtům z Rosic, jejichž erb zdobila stříbrná štika v červeném poli.

Rosice se postupně vyvinuly v městys. V roce 1880 se jejich součástí stala vesnice Pendrov, nacházející se v údolí Bobravy. Roku 1907 byly Rosice císařem Františkem Josefem I. povýšeny na město a obdržely městský znak. Od roku 1921 do roku 1996 zde fungovala sklárna.^[6]

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byly součástí města Rosice také Tetčice.^[7]

Od roku 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. K 5. lednu 2011 vstoupila v účinnost změna hranice mezi Rosicemi a sousední obcí Tetčice, uskutečněná na základě vzájemné dohody o změně společných hranic ze dne 12. října 2010.

Vývoj počtu obyvatel

Rosice protíná silnice první třídy 23 (Brno, dálnice D1 – Kývalka – Náměšť nad Oslavou – Třebíč). Nájezd na dálnici D1 u Kývalky (exit 182) je od Rosic vzdálen 6 km. Městem prochází železniční trať Brno – Jihlava (č. 240), místní zastávka se jmenuje Rosice u Brna.

Rosice jsou obsluhovány Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje v zóně 425. Spojení zajišťují (stav k 1. 10. 2006) vlaky na lince S4 (Brno – Náměšť nad Oslavou) a autobusové linky 405 (Zastávka – Rosice – Brno), 406 (Ivančice – Rosice – Brno), 421 (Lukovany – Rosice), 423 (Mohelno – Ivančice – Rosice) a 153 (Tišnov – Rosice – Ivančice). V sousedních obcích Zastávka a Tetčice jsou přestupní uzly IDS JMK, kde je možné přestoupit na vlak linky S4.

Přes Rosice vede několik cyklotras, z toho některé částečně značené a připravované:

• cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek – Rosice – Tetčice – Dolní Kounice – Pohořelice
• cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice
• cyklotrasa 5173: Zastávka (rozcestí u Rosic) – Oslavany – Biskoupky

• Zámek na kopci nad soutokem Bobravy s Říčanským potokem je dominantou města. Místní hrad byl přestavěn na zámek pravděpodobně za Pertolda z Lipé. Další přestavba do renesančního slohu proběhla za Žerotínů v 17. století. Posledním soukromým majitelem zámku byl Mořic Arnold baron de Forest-Bischofsheim, který vzdoroval pozemkové reformě, ale nakonec majetek odprodal státu. Dnes na zámku sídlí městská knihovna, Středisko volného času (dříve Dům dětí a mládeže) a od října 2010 zprovozněné Zámecké kulturní centrum. Od dubna do října je veřejnosti přístupná zámecká expozice. Jižní křídlo zámku využívá obecní úřad s rozšířenou působností.
• Děkanský a farní kostel sv. Martina stojí na návrší jižně pod zámkem, obklopen bývalým hřbitovem. Původně románský kostel je pozdějšími přístavbami upraven v kombinaci gotického a renesančního stylu. Je nejstarší stavbou ve městě.
• Poutní kaple Nejsvětější Trojice na jižním návrší města založil majitel rosického panství Jiří Hausperský z Fanalu v 18. století. Ke kapli vede chráněná lipová alej s křížovou cestou, oficiálně registrovaná pod jménem Lipové stromořadí v Rosicích.
• Kašna se sochou slovanské bohyně Živěny na náměstí byla instalována roku 1868 při příležitosti otevření prvního městského vodovodu. Původně byla umístěna v Brně na Lidické ulici.
• Pranýř pod radnicí není používán od zrušení místního hrdelního soudu roku 1752. Na současné místo byl postaven roku 1959.^[10]
• V Rosicích také sídlí včelařské muzeum s knihovnou Českého svazu včelařů a včelařskou chovatelskou stanicí.^[11]
• Na poli pod Oborou roste památná hrušeň polnička, evidovaná v seznamu památných stromů jako Hrušeň pod Oborou.
• Na ulici Litostrovské roste u křižovatky památný strom jírovec maďal evidovaný pod názvem Strážná paní.

• Jan Bobrovský (* 1945), basketbalový hráč a trenér
• Zdenek Bobrovský (1933–2015), basketbalista
• Karel Franz ml. (1864–1933), lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
• Antonín Kolek (1895–1983), spisovatel
• Vladimír Koukal (1931–1961), kněz
• Vladimír Malacka (1893–1960), hudební skladatel
• Oldřich Med (1914–1991), salesiánský kněz, spisovatel
• Miroslav Mikulášek (* 1930), vysokoškolský učitel, literární vědec a rusista
• Jindřiška Smetanová (1923–2012), spisovatelka, scenáristka
• Emil Vaňura (1899–2003), diplomat
• Vilém Vaňura (1908–1982), hudební skladatel
• Antonín Zhoř (1896–1965), spisovatel
• Ladislav Krejčí (* 1999), fotbalista

• FC Slovan Rosice – fotbalový klub
• HC Štika Rosice – hokejový klub, založený v roce 2013
• HCM Slovan Rosice – hokejový klub, zaniklý v roce 2009
• Streetsurvival Rosice – zápasnický klub se zaměřením na MMA a BJJ
• Florbal Rosice – mládežnický florbalový klub, založený v roce 2021

• 
  Pohled od jihovýchodu
• 
  Radnice
• 
  Kašna před radnicí a Rahnův palác
• 
  Kašna na náměstí se sochou bohyně Živěny
• 
  Zámek
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Zámecké kulturní centrum
• 
  Kaple Nejsvětější Trojice

• Lainate, Itálie
• Strenči, Lotyšsko
• Rimóc, Maďarsko^[12]

• Kolektiv autorů. Rosice 100 let městem : 1907–2007 : almanach sestavený u příležitosti 100. výročí povýšení Rosic na město. Rosice : Kulturní informační centrum Rosice, 2007. ISBN 978-80-254-0997-8.
• ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. ISBN 80-86559-15-7.
• JANELE, Josef. Město Rosice: Nástin dějepisný a statistický. Rosice: Městská rada Rosice, 1907. 62 s. Dostupné online. 
• KOLEK, Antonín. Rosice během staletí. Rosice : Gloria, 1994.

• Římskokatolická farnost Rosice u Brna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rosice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Rosice ve Wikislovníku
• Rosice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Náhled aktuální katastrální mapy v ČÚZK Archivováno 3. 4. 2017 na Wayback Machine.
• Kulturní informační centrum Rosice
• Zámek Rosice Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.
• rosicko.cz – Regionální portál Rosicka