Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz
| Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1325 Šíráz |
| Úmrtí | 1389 (ve věku 63–64 let) Šíráz |
| Místo pohřbení | Tomb of Hafez |
| Pseudonym | حافظ |
| Povolání | básník, textař a spisovatel |
| Žánr | lyrická poezie |
| Významná díla | The Divān of Hafez |
| Vlivy | Ibn al-Arabí Hakim Sanáí Anvarí Nizámí Gandžaví Khaqani … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz (asi 1320–1390 Šíráz, Persie)[1], znám především jako Háfiz, byl perský lyrický básník. V Íránu je dnes nejpopulárnějším básníkem a soubor jeho díla (běžně označován jako díván) má své místo v domovech většiny Íránců. Jeho básně se dodnes často učí zpaměti, používají se také jako přísloví a pořekadla, jsou zhudebňovány nebo slouží jako zdroj inspirace pro vizuální umění a kaligrafii. Háfizovo mauzoleum je vrcholným dílem íránské architektury. V Íránu se 12. říjen slaví jako Den Háfize.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Přes Háfizův vliv na perskou kulturu i jeho nesmírnou popularitu přetrvávající dodnes je toho o jeho životě známo jen velmi málo. Zvláště fakta o jeho dětství a mládí jsou známá pouze jako mytická anekdota. Dnešní vědci se většinou shodují na tom, že se narodil v roce 1315, popřípadě 1317, a zemřel roku 1390. Většinu svého života Háfiz strávil ve městě Šíráz. Už během svého života byl uznávaným a obdivovaným básníkem. Byl často napodobovaným jinými perskými básníky a znám i za hranicemi Persie. Nabídky mecenášství údajně pocházely i z Iráku nebo Indie.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Hlavními tématy jeho básní, z nichž většina má formu gazelu, jsou láska, oslava vína a opojení, pravé víry i poukazování na pokrytectví náboženských představitelů. Háfizovy básně byly mnohokrát přeloženy a jsou stále znovu analyzovány. Perskou literaturu po 14. století ovlivnilo více než jakékoli jiné dílo.
V roce 1771 poprvé přeložil Háfize do angličtiny významný britský filolog a indoevropeista William Jones. V Evropě ho ale proslavil především Goethe v knize Západovýchodní divan. Dále byl v západním světě Háfizem ovlivněn například Ralph Waldo Emerson, V roce 1881 vznikl jeho první překlad do češtiny, podílel se na něm také Jaroslav Vrchlický.
Interpretace
[editovat | editovat zdroj]Zda Háfizovo dílo interpretovat podle jeho doslovného nebo mystického významu, zůstává mezi vědci předmětem sporu. [3] V Evropě byl Háfiz nejdříve chápán jako konvenční lyrický básník tvořící básně podobné například milostné poezii Francesca Petrarcy. Později byl také interpretován jako básník didaktického, extatického mysticismu – od této teorie ale vědci následně upustili. [4] Tato nejasnost do značné míry pramení z toho, že ve 14. století jazyk lyrika a jazyk mysticismu do značné míry splývaly, neboť bylo zvykem vyjadřovat myšlenky mysticismu pomocí lyrického, nikoli prozaického jazyka.
Háfizova hrobka
[editovat | editovat zdroj]
Asi dvacet let po jeho smrti byla Háfizovi postavena Háfizova hrobka v Šírázu. Do své dnešní podoby byla upravena ve třicátých letech 20. století a je dílem francouzského archeologa a architekta Andrého Godarda. Na alabastrové náhrobní desce je vyryta jedna z Háfizových básní. Pro mnohé Íránce je Háfizova hrobka poutním místem a patří k nejnavštěvovanějším památkám Šírázu.
Překlady do češtiny
[editovat | editovat zdroj]Překlady Háfizových básní do češtiny vyšly v následujících publikacích:
- Z dîvânu Hâfize (přeložili Jar. B. Košut a Jaroslav Vrchlický ; poznámkami opatřil Rudolf Dvořák)
- Z dívánu (z perštiny přeložila a poznámku napsala Věra Kubíčková)
- Co zbude z růží, když je slavík zradí (vybrala, z perštiny přeložila, poznámku a doslov napsala Věra Kubíčková)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/251392/Hafez
- ↑ Hafez’s incomparable position in Iranian culture:October 12 is Hafez Day in Iran Archivováno 15. 10. 2007 na Wayback Machine. By Hossein Kaji, Mehrnews.Tehran Times Opinion Column, Oct. 12, 2006.
- ↑ Schroeder, Eric "The Wild Deer Mathnavi" in The Journal of Aesthetics and Art Criticism, Vol. 11, No. 2, Special Issue on Oriental Art and Aesthetics (Dec., 1952), p.118
- ↑ Davis, Dick: Iranian Studies, Vol. 32, No. 4 (Autumn, 1999), p.587
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz na Wikimedia Commons 
Autor Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz
- Viktor Ullmann „Píseň kniha Hafiz“ ARBOS – Společnost pro hudbu a divadlo
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
