Zlatý trojúhelník
Zlatý trojúhelník je označení používané pro přibližně 950 000 km² rozsáhlou oblast jihovýchodní Asie, která se rozkládá mezi hraničními zónami Barmy, Thajska a Laosu.[1] Do oblasti někdy bývá zahrnován i Vietnam a jižní část Číny.[2] Oblast zlatého trojúhelníku je nechvalně známá pěstováním plodin, které slouží k produkci psychoaktivních drog. Převládá pěstování máku setého, jehož nedozrálé makovice se využívají k výrobě opia, ze kterého se dále zpracovává heroin, jenž se potom ilegálně distribuuje do celého světa, především Evropy a Spojených států amerických.[3] Zdejší oblast je ovládána narkomafií, nezasahují zde žádné záchranné složky ani armáda.[zdroj?!]
Termín zlatého trojúhelníku použil roku 1971 jako první Marshall Green, který v této době působil jako americký velvyslanec v Indonésii.[2] Ve starší literatuře se lze někdy také setkat s označením Barmský trojúhelník.[zdroj?!]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První pěstování máku setého v oblasti zlatého trojúhelníku sahá až do 18. století, kdy se opium pěstovalo ve velmi omezeném množství, a to výhradně pro terapeutické účely. Zpočátku byla výroba a spotřeba látky soustředěna v Britském Rádži, nicméně postupem času se spotřeba z něj rozšířila do dalších asijských zemí, zejména do Číny, a to navzdory četným zákazům zavedených císařskou vládou, což ke konci vedlo až k opiovým válkám mezi Čínou a Britskou Východoindickou společností.[4]
V Thajsku byla konzumace opia zakázána již roku 1811 a několik let poté — roku 1839 byl zaveden i trest smrti pro ty, kteří zákaz porušili. Britská východoindická společnost však využila vlivu v Thajsku a přesvědčila thajského krále Mongkuta, aby obchod s opiem legalizoval. Na přelomu 19. a 20. století dosáhly výnosy z obchodu s opiem více než 40% thajských příjmů.[4]
Ke konci 19. století zahájili kolonialisté francouzské Indočíny výrobu opia na severu Laosu a Vietnamu, kde se na ní podíleli místní kmeny. Obchod s opiem posléze tvořil polovinu příjmu francouzské Indočíny, k čemuž napomohla vysoká poptávka čínských obyvatel ve Vietnamu.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Какие страны входят в «Золотой треугольник»?. TourWeek.ru [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b ŘEHÁK, Michal. Legalizace | Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013-08-15 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online.
- ↑ KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce : pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. vyd. Praha: Fragment 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-253-0585-0, ISBN 80-253-0585-6. OCLC 236562081
- ↑ a b c LINTNER, Bertil. The Golden Triangle Opium Trade-An Overview. http://asiapacificms.com/ [online]. 2020-09-06 [cit. 2021-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-06.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatý trojúhelník na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
