Zlatá brána Золоті ворота
Zlatá brána v Kyjevě
Účel stavby
brána (1024-1240?)[pozn. 1] muzeum (od roku 1982)
Základní informace
Výstavba	1017-1024
Přestavba	1982
Materiál	kámen
Současný majitel	Národní svatyně Sofija Kyjivska
Poloha
Adresa	Volodymyrska, Kyjev, Ukrajina Ukrajina
Ulice	Volodymyrska
Souřadnice	50°26′54″ s. š., 30°30′47″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatá brána (ukrajinsky Золоті ворота, Zoloti vorota) byla jednou ze tří bran kyjevského opevnění v období 11. století, kdy byl Kyjev hlavním městem Kyjevské Rusi. Název měl připomínat Zlatou bránu v Istanbulu, někdejší Konstantinpoli. Stavba byla ve středověku pobořena a její zbytky byly ponechány osudu. V roce 1982 bylo rozhodnuto o jejím obnovení, což ale vyvolalo vlnu spekulací, jak přesně brána vypadala. Nedaleko brány leží stanice metra Zoloti vorota.

Brána byla vystavěna mezi lety 1017 a 1024 za vlády knížete Jaroslava Moudrého, zhruba ve stejnou dobu jako kyjevská Katedrála sv. Sofie. Dříve nesla jméno Jižní. Byla součástí dnes již neexistujícího opevnění Kyjeva, které bylo dlouhé jen 3,5 kilometru. V roce 1240 byla poničena vojáky Zlaté hordy. Poté se brána začala postupně rozpadat. V roce 1832 byly dle rozhodnutí metropolity Eugenia vykopány zbytky brány. V roce 1982 byla brána zrekonstruována k 1500. výročí založení města. Tato rekonstrukce zůstává dodnes kontroverzní. Někteří historici požadují, aby byla brána zbořena a ruiny původní brány vystaveny v muzeu.^[1]

Od roku 1997 se nedaleko západní strany brány nachází pomník knížete Jaroslava I. Moudrého.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Golden Gate, Kiev na anglické Wikipedii.

• Židovská brána
• Ljadská brána

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatá brána na Wikimedia Commons