Zisk antény je v elektrotechnice kombinovaným vyjádřením směrovosti a účinnosti přeměny energie dané antény v porovnání s vhodnou referenční anténou. Je definován jako poměr intenzity vyzařování (vyzařovaný výkon na jednotkový prostorový úhel) dané antény v určitém směru k intenzitě vyzařování referenční antény (ve stejném směru). Zisk bez udání směru platí pro směr s maximálním vyzařováním. Vyjadřuje se obvykle na logaritmické stupnici - v decibelech.

Jako referenční anténa se obvykle volí jedna z následujících antén:

• Izotropní anténa - ideální všesměrová anténa (vyzařující bez ztrát a všemi směry stejně). Zisk antény se v případě této reference udává v dBi, přičemž zisk izotropní antény je 0 dBi.
• Ideální půlvlnný dipól. Zisk antény se v případě této reference udává v dBd (anglicky decibels over dipole), přičemž platí přibližně 0 dBd = 2,15 dBi.

Zisk antény úzce souvisí s její směrovostí. Protože anténa je pasivní prvek, je její zisk dosažitelný (na rozdíl např. od zisku zesilovače) výhradně na úkor zvýšení její směrovosti. Anténa s vysokým ziskem nebo vysokozisková anténa (anglicky high gain antenna - HGA) je tedy nezbytně směrovejší (vyzařuje v užším svazku) než anténa s nízkým ziskem nebo nízkozisková anténa (anglicky low gain antenna - LGA) se stejnými ztrátami.

• Anténa se ziskem 30 dBi vyzařuje (ve směru svého maximálního vyzařování) 1000 × intenzivněji než izotropní anténa a přibližně 610 × intenzivněji než ideální dipól:

  ${\displaystyle 10\log {\frac {1000}{1))=30\ \mathrm {dBi} \ \ (\approx 10\log {\frac {610}{1))+2,15\ \mathrm {dBi} )}$

• Parabolická anténa na kosmické sondě je typický příklad antény s vysokým ziskem. Aby mohla komunikace se sondou probíhat, musí být anténa nasměrována na Zemi s vysokou přesností. Naopak, typická WiFi anténa zabudovaná v přenosném počítači je prakticky všesměrová a tedy nízkozisková.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zisk antény na slovenské Wikipedii.

• Graham, P .: A discussion of antenna theory [1] (anglicky)