Zawidów
znak
Poloha
Souřadnice	51°1′33″ s. š., 15°3′39″ v. d.
Nadmořská výška	235 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Zgorzelec
Gmina	městská gmina
Zawidów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,1 km²
Počet obyvatel	4 232 (2017)
Hustota zalidnění	697,2 obyv./km²
Správa
Status	město, městská gmina
Oficiální web	miasto.zawidow.sisco.info
PSČ	59-970
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zawidów (česky Závidov, německy Seidenberg, hornolužickosrbsky Zawidow) je slezské město na jihu Polska v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství. Toto polské město leží přímo na hranicích s Českou republikou, na českém území ve Frýdlantském výběžku na Zawidów bezprostředně navazuje zástavba obce Habartice. V Zawidówě bylo k 31. prosinci 2017 registrováno 4232 obyvatel.^[1]

Město sestává ze sedmi místních částí: Ksawerów, Miedziana, Ostróżno, Skrzydlice, Stary Zawidów, Wielichów, Wilka, Wrociszów Dolny a Wrociszów Górny.

První písemná zmínka o obci je z roku 1186,^[2][3], tehdy obec i s hradem náležela biskupům míšeňským. Opevněné sídlo stálo jihovýchodně od současného města, původem slovanské hradiště a po něm již kamenný románský hrad se podle vrchu nazývaly latinsky Mons Syden, německy Sydenberg a odtud odvozeno Seidenberg^[4].

Byl zde významný soukenický a tkalcovský průmysl.^[3], zpracovávala se zde jen vlněná sukna a lněná plátna, přestože německý název obce v překladu zní Hedvábný vrch^[5]. Od textilních manufaktur se odvíjela prosperita celého kraje.

V průběhu let patřila obec střídavě k Polsku, následně k Horní Lužici, od 14. století patřila Čechám (patřil například i Frýdlantskému vévodství)^[3] a od roku 1638 Sasku.^[2] Městská práva obdržel Zawidów částečně v roce 1250 a úplně pak v roce 1396.^[3] Hned v roce následujícím (1397) zde byla otevřena první škola.^[3] V letech 1427, 1433, 1469, 1769 a 1834 však město zachvátil požár.^[2]

Od roku 1623, kdy byly nejen příhraniční oblasti Čech jezuity násilně rekatolizovány, usazovali se uprchlí evangelíci zde – v Seidenbergu. Jen během roku 1652 sem uteklo převážně z frýdlantského panství 120 rodin (508 osob). Exulanti zprvu bydleli ve starém městě, později si postavili nové ulice Ebersdorfer Gasse (Habartice) a Neugasse.^[6] „Reformační zvon“ seidenberského evangelického kostela byl opraven a od listopadu 2004 se nachází v evangelickém kostele v Herrenbergu, Bádensko-Württembersko.

Město má historický ráz, ale chráněnými památkami jsou jen tři stavby, a z nich dominuje novogotický kostel vybudovaný vedle věže původního kostela ze 14. století.^[3] Zawidów býval koncovou stanicí železniční trati vedoucí sem z Liberce přes Frýdlant. Polské město odděluje od českých Habartic silniční hraniční přechod, na kterém končí severočeská silnice I/13, která vede do Zawidówa z Karlových Varů přes tři kraje – Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Přes tento hraniční přechod jezdí též autobusová linka ČSAD Liberec, spojující české krajské město Liberec s polským Zgorzelcem.^[7]

• Kostel sv. Josefa řemeslníka - trojlodní novogotická bazilika; první chrám, založený na tomto místě roku 1264, byl misiní a byl zasvěcen svatému archandělu Michaelovi. V roce 1427 husité vypálili ves Zawidów i s tímto kostelem. Webové stránky zawidowské farnosti uvádějí, že se poprvé od reformace sloužila římskokatolická mše až roku 1890 ve školní kapli.^[8] Současný kostel byl postaven v novogotickém slohu v letech 1894–1896. Částečně byl poškozen za druhé světové války. Zařízení (oltáře, sochy, kazatelna, křtitelnice a vitráže) je stylově jednotné a pochází z 90. let 19. století
• Železniční nádraží

• MENDE, J. W. Ernst: Chronik der Standherrschaft Seidenberg. Görlitz 1857

• Hraniční přechod Habartice–Zawidów

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zawidów na Wikimedia Commons
• Portál města Zawidów