Záclona je výrobek z textilie nebo jiného materiálu, který visí na oknech nebo v otevřených prostorách jako dekorace, clona, plenta nebo zástěna. ^[1]

Označení záclona se běžně používá pro průhlednou nebo poloprůhlednou textilii vyrobenou nejčastěji ve formě krajky (asi 3/4 na rašlech), tkaniny, paličkovaného nebo i háčkovaného zboží. Použitý materiál (nejčastěji polyester a bavlna) a vzorování je závislé na módě v době pořízení, rozměry a materiál k upevnění záclony se dají přizpůsobit téměř každé formě umístění. ^[2]

Záclony se často doplňují nebo kombinují se závěsy a označení záclona se používá pro obojí. ^[3]

Některé speciální obchody nabízejí pod souhrnným názvem záclona také lamelové a pásové závěsy i rolety ze dřeva nebo z kovových a plastových materiálů. ^{[4] [5]}

Pro tvary a umístění záclon se používá řada odborných označení. Např.

pro řasení: francouzské, tužkové nebo pohárové plisé

pro rolety: londýnská, římská a pod. ^[6]

Za první záclony se všeobecně považují závěsy ze zvířecích kůží na vchodech do pravěkých lidských příbytků. Nejstarší záclony (nebo závěsy) z textilií pocházejí pravděpodobně ze starověkého Egypta (před více než 6000 lety).^[7]

V Evropě, např. v Anglii se až do konce 16. století používaly na oknech jen vnitřní okenice, na vchodech do některých velkých místností závěsy z textilií. První záclony na oknech byly z jednoho kusu, zavěšeny na kovových tyčích jen po jedné straně okna. Z konce 17. století jsou známé závěsy na obou krajích oken, v bohatých domácnostech z hedvábí nebo z jemné bavlněné příze, v chudších bytech z tmavé česané vlny.

V roce 1726 byla v Londýně instalována první roleta, od konce 18. století jsou známé garnýže. Ve 2. polovině 19. století se začaly uplatňovat záclony z tylu a různých vzorů krajky (ručně a asi od roku 1860 strojně paličkované). ^[8] Asi od poloviny 20. století pochází naprostá většina záclonovin z osnovních pletacích strojů. ^[9]

Informace o celosvětové výrobě a použití záclon se dají získat např. z odborné analýzy za rok 2016 (za 4000 USD).^[10]

Nejšetrnější metodou čištění záclon (praní) je ruční praní. Záclony je možné prát v pračce na program pro jemné prádlo s teplotou 30 stupňů. Pro praní záclon lze použít prací pytlíky a speciální prací prostředky. Vyprané záclony není vhodné sušit, ale rovnou pověsit.[1] Archivováno 14. 2. 2019 na Wayback Machine.

• 
  Záclona v USA (cca 1905)
• 
  Záclona v Bangladéši (cca 2005)
• 
  Amatérsky háčkovaná záclonka (2005)
• 
  Dekorace okna (jihozápadní Německo 2011)
• 
  Uchycení záclony s bedněním (cca 1960)
• 
  Uchycení záclony (cca 2010)
• 
  Roleta na podkrovním okně
• 
  Motor k navíjení rolety na osmihranný hřídel

• Hofer: Textil- und Modelexikon str. 323, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8

• Záclonovina
• Rašlové pleteniny
• Paličkování
• Háčkování
• Perlinková vazba
• Žaluzie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu záclona na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo záclona ve Wikislovníku