Wojcieszów
Část města v pohledu z kopce
znak
Poloha
Souřadnice	50°57′17″ s. š., 15°55′23″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Dolnoslezské
Okres	Złotoryja
Gmina	městská gmina
Wojcieszów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	32,2 km²
Počet obyvatel	3 486 (2021)[1]
Hustota zalidnění	108,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wojcieszow.pl
PSČ	59-550
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojcieszów (německy Kauffung)^[2] je město na jihozápadě Polska, asi 15 km na severovýchod od Jelení Hory. Administrativně spadá do okresu Złotoryja, Dolnoslezského vojvodství.^[3] Administrativně se město dělí na Wojcieszów Dolní a Horní.^[4]

Zastavěná část má podlouhlý charakter orientovaný od severu k jihu, středem obce prochází hlavní silnice číslo 328 spojující Wojcieszów s Kaczorówem na jihu a Starou Kraśnicou na severu. Nachází se v údolí mezi Kačavskými horami^[5] a středem obce protéká od severu k jihu řeka^[4] Kačava. Okolní kopce, které dosahují nad 600 metrů nad mořem spadají také pod katastr města. Nacházejí se zde tři kostely, hřbitov a fotbalové hřiště. Prochází tudy nepoužívaná^[zdroj?] železnice.^[3]

První zmínka o městě pochází z roku 1268. K roku 1367 je prvně zmiňován strážní hrad obklopený kamennými hradbami.^[4] Za husitských válek došlo ke zpustošení a vypálení a v následném období přešla ves pod Habsburky.^[2] V roce 1526 zdroje uvádí první dvě vápenky. Vápenný průmysl pak zapříčinil rozvoj vsí v následných stoletích. Za třicetileté války byla ves opět zpustošena.^[5] V roce 1708^[5] přišla první pustošivá povodeň při které bylo zničeno 44 domů a zahynulo 126 lidí.^[2] Další velké povodně následovaly v letech 1755, 1797, 1804, 1813 a 1897. Do 17. století se datuje počátek těžby červeného mramoru (tzv. Wojcieszówký mramor). Do 18. století se datuje výstavba školy, ale také ničivý požár. V roce 1898 zde firma Tschirnhaus AG založila vápencový lom, který společně s cementárnou zaměstnal 900 lidí. Dochází tak k prudkému rozvoji vesnice, která byla nedlouho předtím sjednocena v jednu. S rozvojem průmyslu pak souvisí připojení lokality na železnici (v roce 1896), výstavbou elektrárny, vodovodu, kanalizace, pošty, nemocnice a domů pro dělníky. Konečně na počátku 20. století v roce 1926 byla postavena na řece Kačavě hráz, aby se předešlo dalším záplavám. Za druhé světové války byl Wojczieszów okupován Nacisty, kteří zaměstnali v místních dolech Sovětské a Francouzské válečné vězně. Devátého května 1945 byla ves osvobozena vojsky Rudé armády. V období komunismu se Wojcieszów dále rozvíjí, staví se další domy pro dělníky a v roce 1969 zde spouští svůj provoz továrny na plnění láhví minerální vodou prodávanou pod označením Wojcieszowjanka.^[5] Status města získala ves až v roce 1973.^[2]

Mezi místní památky lze započítat kostel Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie z druhé poloviny 14. století, evangelický kostel z roku 1754, palác v Dolním Wojcieszówě ze 17. století vystavěný na místě původní pevnosti s palácovou zahradou, palác v Horním Wojcieszówě z 16. století a kamenná šibenice ze 17. století nacházející se na úpatí kopce Trzciniec. Právě tato památka je nejzachovalejší památkou svého druhu v celém Dolnoslezském vojvodství.^[5]

• 
  Novostavba
• 
  Starší dům z 19. století
• 
  Nový betonový kostel
• 
  Vápený lom
• 
  Podzim 2015
• 
  Jedna z ulic

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojcieszów na Wikimedia Commons