William Alison Anders
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy
Datum narození	17. října 1933
Místo narození	Hongkong Hongkong
Datum úmrtí	7. června 2024 (ve věku 90 let)
Místo úmrtí	San Juan County, Washington Spojené státy americké Spojené státy americké
Hodnost	generálmajor
Čas ve vesmíru	6d 03h 00m
Kosmonaut od	1963
Mise	Apollo 8
Znaky misí
Kosmonaut do	1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Alison Anders (17. října 1933 Hongkong^[1] – 7. června 2024 San Juan County, Washington) byl americký astronaut, účastník letu Apolla 8. Je autorem snímku Východ Země, který během tohoto letu pořídil na Štědrý den roku 1968.^[2]

Anders studoval na Námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.

V prosinci 1968 se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jimem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik následujících letů s přistáním na Měsíci. Ten desetkrát obletěli a po šesti dnech se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Jejich mise trvala 147 hodin.^[3] Dne 24. prosince 1968 pořídil během letu snímek Východ Země, který zachycuje výřez měsíčního povrchu a v pozadí osvětlenou část planety Země (pootočenou oproti severojižní orientaci o 135 stupňů). Anders použil speciálně upravený fotoaparát značky Hasselblad a barevný sedmdesátimilimetrový film Ektachrome.

• Apollo 8 (21. prosince 1968 – 27. prosince 1968)

Po letu Anders zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11.^[2] V září roku 1969 se plukovník Anders rozhodl z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973–1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažerem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Byl ženatý a měl šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Zemřel při letecké havárii 7. června 2024 ve státě Washington, letoun sám pilotoval.^[2][4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Anders na Wikimedia Commons
• Na webu Space