Wikipedista:Olda1948/Pískoviště
Tohle jsem už kdysi měl a uměl.
Oldřich Čepelka
Teď náměty, co dělat na wikipedii (z r. 2021):
A - přednostně :
Cycling without age – celosvětová iniciativa, zasloužil jsem se o její příchod do ČR – Cyklistika v každém věku
CLLD - celoevropská metoda, dobře znám, týká se cca 90% obyvatel ČR, jen menšina o tom ví
už ex. LEADER – ten zásadně rozšířit - je to celoevropská metoda, zasloužil jsem se o její příchod do ČR
Oldřich Čepelka st. – můj otec, kdysi regionálně velmi známý, hudebník (skladatel a pedagog), mám mnoho dokladů
Běh na Ještěd – založil jsem, byl jediným závodem v 80. letech, který byl přijat do evropského poháru v bězích do vrchu CIME, patřil mezi nejlepší závody do vrchu, stále ex.
Karel Schwarz - chybí o něm článek
Třetí a Čtvrtý věk – užitečné rozlišení mezi seniory
editovat článek o i60, dosud tragické - https://cs.wikipedia.org/wiki/Magaz%C3%ADn_i60.cz
Matice Volyňská - článek kupodivu chybí, vím o tom dost, byl sjem tam, mám tam kontakty
Petr Prachtel - významný čs. horolezec, postižen režimem, nemohlo se o něm psát, byl postižen už v r. 1945 CWA - "cyklistika v každém věku" - chybí, přitom v ˇ%CR existuje a jde o celosvětové hnutí!
Vícenásobné citace - vyplním jen jednou a dám poznámku do citace - přes přidám více údajů ...
ruční podoba v citaci - napíšu jen odkaz a stranu
do literatury: citace = cit. šablony - ale musím vyplnit ručně
A dá se tu vytvářet nějaká "další stránka", nebo s e musí vytvořit nové pískoviště? Možná ani nevím, jak.
Jo a zamodřené mám ty, které by mohly / měly vést na interní odkazy (kdyby už na wikipedii byly).
Třetí a Čtvrtý věk
[editovat | editovat zdroj]Třetí a čtvrtý (3. a 4.) věk je označením pro dvě období ve stáří.
Pro 4. věk jsou charakteristické degenerativní procesy (křehkost, demence), vážná zdravotní postižení, polymorbidita (především chronické civilizační nemoci), nesoběstačnost, resp. závislost, a širší společenská pasivita (např. [1] [2]). Jde tedy o souběh určitého funkčního stavu osobnosti a sociálních rolí, které jsou ovšem člověku „vnuceny“ biologickým řádem věcí a představami společnosti o stáří a starých lidech. S přihlédnutím ke komplexnosti a neurčitosti pojmu můžeme o této životní etapě hovořit zhruba od chronologického věku mezi 75 a 85 lety, neboť individuální nástup 4. věku je velmi rozmanitý, nehledě na to, že s pojmem se v individuální diagnostice nepracuje. Podle Lasletta a dalších autorů lze 4. věk oddálit individuálním úsilím [3] za pomocí nejbližšího okolí a také vlivem způsobu života, jaký byl praktikován v mladším dospělém věku. Praktikuje se především to, co se nazývá úspěšným stárnutím nebo aktivním stárnutím.
Také počátek Třetího věku je nutně neurčitý, třebaže nejčastěji je spojován s ukončením pravidelné výdělečné aktivity, resp. s počátkem pobírání starobního důchodu. Chronologicky lze jeho počátek umístit nejspíš mezi 60. a 65. rok života [1]. Bernice Neugartenová již dříve konstatovala [4], že pojmy 3. a 4. věku by mohly nahradit dosud užívané třídění mladší senioři (young-old, někdy též yold) a starší senioři (old-old).
Pro mladé seniory (tj. ve 3. věku) jsou často typické rozmanité zájmy a aktivity, společenské zapojení, založení „nového života“ (dospělé děti odešly), celkový životní elán. Tito senioři se do života společnosti zapojují především v pracovních a zájmových činnostech a v občanském životě, ale také v péči o jiné osoby. Typická je zachovalá fyzická a mentální způsobilost, zájem o společenské dění a pěstování společenských kontaktů. Práce řady autorů [5] vedla k přesvědčení, že v období 3. věku je dosažitelný model úspěšného stárnutí a teprve ve 4. věku převažují nemoci, křehkost (vetchost), nesoběstačnost a umírání.
Zdravotní stav (včetně jeho sociální složky – osobní pohody) a charakter, intenzita či naopak absence aktivit je pravděpodobně nejnápadnějším obecným rozlišovacím znakem 3. a 4. věku. Baltes a Smith navrhli definici, v níž je hranicí mezi 3. a 4. věkem ten chronologický věk, v němž z lidí, kteří již dosáhli věku 50 (nebo 60) let, později zemře 50% [6]. V České republice tak můžeme začátek „chronologického“ 4. věku odhadnout na zhruba 80 let.
Reference:
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Baltes, P. B & Smith, J. (2003). New frontiers in the future of aging: from successful aging of the young old to the dilemmas of the fourth age. Gerontology 49, 123–135. https://doi.org/10.1159/000067946.
- ↑ Petrová Kafková, M. & Sedláková, T. (2017). Čtvrtý věk jako specifické pole pro vyjádření aktérství. Sociologicky časopis, 53(5), 719–735. https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.5.362.
- ↑ LASLETT, Peter. A fresh map of life : the emergence of the third age. Présentation de l'ouvrage et entretien avec l'auteur. Sociétés Contemporaines. 1992, roč. 10, čís. 1, s. 127–133. Dostupné online [cit. 2021-03-10]. DOI 10.3406/socco.1992.1073.
- ↑ Neugarten, B. L. (1974). Age Groups in American Society and the Rise of the Young-Old. The Annals of the American Academy of Political and Social Science, 415(1), 187–198.
- ↑ Adams, K. B., Leibbrandt, S. & Moon H. (2011). A critical review of the literature on social and leisure activity and wellbeing in later life. Ageing & Society 31, 683–712. https://doi.org/10.1017/S0144686X10001091. Avramov D. & Mašková M. (2003). Active ageing in Europe. Strasbourg: Council of Europe Publishing. ISBN 92-871-5240-3. Boudiny, K. (2013). Active Ageing: from Empty Rhetoric to Effective Policy Tool. Ageing and Society. 33(6), 1077-1098. https://doi.org/10.1017/S0144686X1200030X. Dostupné na https://www.cambridge.org/core a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3728916/. Bülow, M. H. & Söderqvist, T. (2014). Successful ageing: A historical overview and critical analysis of a successful concept. Journal of Aging Studies 31, 139-149. ISSN 0890-4065. https://doi.org/10.1016/j.jaging.2014.08.009. Cuyvers, G., Thomése, F. & van TILBURG, T. (2018). Participation narratives of Third Age adults: Their activities, motivations and expectations regarding civil society organisations. Journal of Aging Studies, 46, 10–16. https://doi.org/10.1016/j.jaging.2018.05.003. Martin, P., Kelly, N., Kahana, B., et al. (2014). Defining successful aging: a tangible or elusive concept? Gerontologist. 55(1):14‐25. https://doi.org/10.1093/geront/gnu044 . Zanjari, N., Sharifian Sani, M., Chavoshi, M. H., Rafiey, H., & Shahboulaghi, F.M. (2017). Successful aging as a multidimensional concept: An integrative review. Medical Journal of the Islamic Republic of Iran. https://doi.org/10.14196/mjiri.31.100.
- ↑ Baltes, P. B & Smith, J. (2003). New frontiers in the future of aging: from successful aging of the young old to the dilemmas of the fourth age. Gerontology 49, 125. https://doi.org/10.1159/000067946 .
Poznámky:
[editovat | editovat zdroj][1] Ve výzkumu Aktivního stárnutí z roku 2011 zjišťoval Eurostat mezi obyvateli EU ve věku 15+, jaký věk pokládají za počátek stáří (Active 2012, 10). V průměru to bylo 63,9 let. Přitom dotazovaní v 15 starých členských zemích kladli začátek stáří v průměru do věku 64,5 let, kdežto dotazovaní z 12 nových členských zemí do věku 61,4. Viz Active Ageing. (2012) Special Eurobarometer 378. Eurobarometer. Dostupné na https://1url.cz/Pz72M.
[2] Tyto práce ve svých textech shrnují například Adams 2011, Avramov 2003, Boudiny 2013, Bülow 2014, Cuyvers 2018, Martin 2014, Zanjari 2017.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
