Weiding je německá obec v zemském okrese Schwandorf ve spolkové zemi Bavorsko ve vládním obvodu Horní Falc. Obec je součástí společenstva obcí

Weiding
Kostel svatého Mikuláše, Weiding
znak
Poloha
Nadmořská výška	671 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Schwandorf
Weiding in SAD.svg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,43 km²
Počet obyvatel	459
Hustota zalidnění	20,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	[[1] vg-schoensee.de%20vg-schoense.de]]
Telefonní předvolba	09674
PSČ	92557
Označení vozidel	SAD, BUL, NAB, NEN, OVI, ROD
multimediální obsah na Commons

Schönsee.

Weiding se nachází v regionu Oberpfalz-Mitte na státní silnici 2154 na východním svahu 835 m vysoké hory Frauenstein.

Sousední obce (od severu ve směru hodinových ručiček) jsou: Schönsee, Stadlern, Tiefenbach a Winklarn.

	Schönsee 3 km	Schönsee 3 km	Stadlern 4 km
	Winklarn 9 km		Tiefenbach 5 km
		BeránekTB/Weiding (okres Schwandorf)
	Winklarn 9 km	Tiefenbach 5 km	Tiefenbach 5 km

V historickém okrese Oberviechtach je Weiding jedinou obcí s koncovkou -ing. To toponomasticky svědčí o raném, německy mluvícím osídlení před přelomem prvního tisíciletí. Místopisná koncovka -ing, přípona odkazující k příslušnosti ke skupině lidí, je mnohem častější v Dolním Bavorsku. Četná starší sídla v oblasti Horní Falce byla založena Slovany, například blízký Teunz a Gleiritsch.

Obec Weiding patřila dědičně k hradu Frauenstein (Weiding), jehož počátky jsou zahaleny tajemstvím. Ve druhé polovině 13. století koupil panství Frauenstein od Fridricha Sigenhofera dolnobavorský vévoda Jindřich. Ve 14. století se Frauenstein a s ním i obec Weiding staly lénem zemí Koruny české. Jako další majitelé následovali Satzenhoferové, Zengerové, Fuchsové a majitelé z rodu Murachů. "Dne 29. ledna 1580 císař Rudolf II. udělil do zástavy Andreasi Jiřímu z Murachu na Kürnberg a Winklarnu a jeho manželce Anně, dceři zemřelého Hanse Fuchse ze Schneebergu, dva pusté hrady Frauenstein a Reichenstein, městečko Schönsee a vesnice Weiding atd." 26. listopadu 1605 obdržel Hans Friedrich Fuchs císařský lenní list. Jeho majetkem se staly hrady Frauenstein a Reichenstein, dnes zřícenina hradu Reichenstein, městečko Schönsee, a vsi Weiding, Pondorf, Gaisthal, Schönau, Stadlern a Schwand s hamrem. V následujících desetiletích Weiding často měnil majitele až se v roce 1803 během sekularizačních majetkových změn v Bavorsku dostal v dražbě do rukou Viléma Svobodného pána von Eckart.

Bratislavský mír v roce 1805 ukončil české korunní léno a s ním spojené spory mezi Českým královstvím a bavorským kurfiřtstvím. Weiding patřil k Bavorskému království oficiálně od roku 1807 do roku 1918;od roku 1818 jako samostatná obec.

V roce 1828 zemřel majitel panství Vilém Svobodný pán von Eckart. Dědičkou se stala jeho dcera Kateřina Evženie, provdaná za francouzského generálporučíka Carla Du Moulina. Tak se Weiding a bývalé panství Frauenstein s vesnicí Winklarn dostaly do majetku hrabat Du Moulin-Eckartů, jejichž potomek Karl Leon Du Moulin-Eckart (1900-1991) sídlil na zámku ve Winklarnu a na zámku Bertoldsheim.

Revoluční rok 1848 přinesl konec dědičného poddanství také v Bavorském království. Sedláci byli osvobozeni od povinné roboty. Z dřívějších odvodů vrchnosti se staly daně pro všeobecnou správu. Robota a další povinosti byly zrušeny. Soudní pravomoc byla v Bavorském království přenesena ze šlechty na nezávislý právní systém. Hrabata Du Moulin-Eckart si ponechala prezentační práva pro farnosti Schönsee, Weiding a beneficium Stadlern v diecézi Regensburg až do konce první světové války v roce 1918.

• Pozůstatky hradu Frauenstein, výšinného hradu ze 13.-14. století
• Katolický kostel svatého Mikuláše v obci Weiding

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weiding (Landkreis Schwandorf) na německé Wikipedii.

Obrázky, zvuky či videa k tématu BeránekTB/Weiding (okres Schwandorf) na Wikimedia Commons