Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Nejvyšší soud České republiky
Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Jan Polák (diskuse) 6. 4. 2015, 01:52 (CEST)[odpovědět]
Článek jsem 21. května 2014 dostal mezi Dobré články, před tím prošel několika recenzemi (viz jeho diskuzní stránka). Po srovnání předepsaných kritérií a po diskuzi u Jana Poláka, přičemž jsem hned část jeho podnětů již realizoval, jsem se rozhodl jej nominovat na zařazení mezi Nejlepší články. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2015, 19:39 (CET)[odpovědět]
Zahájeno hlasování. Jediná námitka (v diskuzní stránce článku) vypořádána. --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 17:59 (CET)[odpovědět]
Hlasování má podle pravidel standardně probíhat 14 dní. Protože však zatím hlasoval jediný wikipedista (za což mu děkuji), je vhodné je prodloužit ještě o jeden týden, tedy do 5. dubna 2015. --Vlout (diskuse) 29. 3. 2015, 14:18 (CEST)[odpovědět]
Hlasování
[editovat | editovat zdroj]Pro zařazení
[editovat | editovat zdroj]- Souhlasím s zařazením --Rosičák (diskuse) 23. 3. 2015, 19:27 (CET)[odpovědět]
- --Jann (diskuse) 1. 4. 2015, 16:07 (CEST)[odpovědět]
- --Jan Polák (diskuse) 1. 4. 2015, 20:48 (CEST)[odpovědět]
- --Vavrin (diskuse) 2. 4. 2015, 23:05 (CEST)[odpovědět]
- Vydařený článek splňující nároky NČ; klidně bych zmínil i důležitá rozhodnutí, lze-li u mimoř. opravných prostředků o něčem takovém vůbec mluvit (něco na způsob důležitých rozhodnutí NS USA).--Kacir 5. 4. 2015, 15:52 (CEST)[odpovědět]
- O tom jsem také přemýšlel, ale jednak nemám ten přehled (rozhodnutí kategorie A, která jsou publikována ve Sbírce budou už asi tisíce), jednak Nejvyšší soud se zaměřuje na výklad práva, sjednocuje rozhodovací praxi ostatních soudů. Takový celospolečenský význam, jaký mají rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, na něž odkazujete, zde má primárně Ústavní soud, který při vázanosti pouze ústavním pořádkem má přece jen větší volnost rozhodování (a proto je také někdy nazýván „třetí komorou parlamentu“). --Vlout (diskuse) 5. 4. 2015, 16:20 (CEST)[odpovědět]
- OK, ano – vedle třetí komory politici občas rádi pejorativně mluví také o soudcokracii.--Kacir 5. 4. 2015, 17:30 (CEST)[odpovědět]
- O tom jsem také přemýšlel, ale jednak nemám ten přehled (rozhodnutí kategorie A, která jsou publikována ve Sbírce budou už asi tisíce), jednak Nejvyšší soud se zaměřuje na výklad práva, sjednocuje rozhodovací praxi ostatních soudů. Takový celospolečenský význam, jaký mají rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, na něž odkazujete, zde má primárně Ústavní soud, který při vázanosti pouze ústavním pořádkem má přece jen větší volnost rozhodování (a proto je také někdy nazýván „třetí komorou parlamentu“). --Vlout (diskuse) 5. 4. 2015, 16:20 (CEST)[odpovědět]
Proti zařazení
[editovat | editovat zdroj]Diskuse během hlasování
[editovat | editovat zdroj]Jan Polák
[editovat | editovat zdroj]Přeci jen ještě poznámka:
- Komentář Veřejných zasedání v trestním řízení se účastní státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství. – z toho rozumím, že se jedná o nějakou speciální skupinu státních zástupců. Jak se do té skupiny mohou lidé dostat? Musejí mít nějakou praxi, absolvované kurzy, složené zkoušky?
- Není to zvláštní skupina, jsou to prostě státní zástupci, kteří působí u Nejvyššího státního zastupitelství. Stejně jako státní zástupci krajských státních zastupitelství působí u krajských soudů, to je ten princip ([1]). --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Netušil jsem, že jsou státní zástupci takhle rozkastovaní. Třeba by se to mohlo uvést v článku v poznámce. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Jsou „rozkastováni“ jako soudci, tedy přiděleni k výkonu funkce k určitému státnímu zastupitelství. Formulace „veřejných zasedání v trestním řízení se účastní státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství“ se mi zdá v pořádku. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Netušil jsem, že jsou státní zástupci takhle rozkastovaní. Třeba by se to mohlo uvést v článku v poznámce. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Není to zvláštní skupina, jsou to prostě státní zástupci, kteří působí u Nejvyššího státního zastupitelství. Stejně jako státní zástupci krajských státních zastupitelství působí u krajských soudů, to je ten princip ([1]). --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Jsou jednání soudu veřejná?
- Jsou veřejná jako jakákoli jiná soudní jednání. Tedy za jistých okolností mohou být tajná… --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Zase by se to dalo zmínit v článku. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Uvedeno. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Zase by se to dalo zmínit v článku. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Jsou veřejná jako jakákoli jiná soudní jednání. Tedy za jistých okolností mohou být tajná… --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Vyřešeno Velké senáty rozhodují tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu. – ty velké senáty rozhodují jen tehdy? Pak bych do této věty vložil slovíčko „jen“ nebo „pouze“.
- Ano, plyne to z kontextu („… buď standardně v senátech složených z předsedy a dvou dalších soudců, nebo … Velké senáty rozhodují tehdy, jestliže…“), nicméně klidně to tam doplním. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Doplněno. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:21 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Komentář Kromě běžné rozhodovací činnosti také sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v občanském soudním řízení i v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá sjednocující stanoviska. – kdo? Nejvyšší soud České republiky? V tom případě je na to vyhrazen nějaký speciální soudce nebo to dělají běžní úředníci?
- Soud, jak si to vnitřně upraví je čistě na něm. Je to prosím citace ze zákona ([2]), nic navíc nelze ozdrojovat. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Nejde o ozdrojování, jde spíše o uvedení v článku, aby informace byly kompletní. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Bohužel nemám zdroj, jak se pravomocná rozhodnutí soudů nižších stupňů sledují, vyhodnocení je v tom, že v případě nutnosti je zaujato stanovisko. Doplnil jsem, že je buď přijme příslušné (civilní nebo trestní) kolegium, nebo celé plénum soudu. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Nejde o ozdrojování, jde spíše o uvedení v článku, aby informace byly kompletní. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Soud, jak si to vnitřně upraví je čistě na něm. Je to prosím citace ze zákona ([2]), nic navíc nelze ozdrojovat. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Otázka doplnil bych průběh soudního řízení (jak se problematika dostane na pořad dne, kdo rozhodne o soudcích, jak se dále postupuje apod.).
- To s Nejvyšším soudem nesouvisí, to je celý proces, který je identický pro všechny české soudy. Jen pro ukázku: žalobce podá žalobu nebo navrhovatel jiný návrh na zahájení řízení, případně je řízení zahájeno i bez návrhu, v trestním řízení státní zástupce podá obžalobu či návrh na potrestání apod. – příslušný soudce či celý senát je určen na základě rozvrhu práce – dále se postupuje podle zákona… to opravdu nemá cenu zde řešit, existuje nespočet procesních situací, popsali bychom tím 100x více místa. Zde má být agenda, kterou daný soud řeší, např. rozhoduje o dovoláních, jakožto mimořádných opravných prostředcích, a co konkrétně je to dovolání, je v článku Dovolání. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Nejde to ani v hrubých rysech načrtnout? Jen se ptám… --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Myslím, že je to tam uvedeno. Už v úvodu („… především rozhodováním o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů …“) a pak dále v textu („Základem činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů – o civilních a trestněprávních dovoláních a v trestním řízení také o stížnostech pro porušení zákona.“). Tím je řečeno, že rozhoduje tehdy, podá-li někdo mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nižšího stupně. Raději jsem je ale zpřesnil na „… proti rozhodnutím odvolacích (krajských nebo vrchních) soudů …“. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Souhlas s Vloutem, průběh řízení popisujme v jiném článku.--Jann (diskuse) 31. 3. 2015, 14:26 (CEST)[odpovědět]
- OK, budiž. Asi ten proces není tak jednoduchý, jak jsem si původně představoval. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 22:54 (CEST)[odpovědět]
- Nejde to ani v hrubých rysech načrtnout? Jen se ptám… --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- To s Nejvyšším soudem nesouvisí, to je celý proces, který je identický pro všechny české soudy. Jen pro ukázku: žalobce podá žalobu nebo navrhovatel jiný návrh na zahájení řízení, případně je řízení zahájeno i bez návrhu, v trestním řízení státní zástupce podá obžalobu či návrh na potrestání apod. – příslušný soudce či celý senát je určen na základě rozvrhu práce – dále se postupuje podle zákona… to opravdu nemá cenu zde řešit, existuje nespočet procesních situací, popsali bychom tím 100x více místa. Zde má být agenda, kterou daný soud řeší, např. rozhoduje o dovoláních, jakožto mimořádných opravných prostředcích, a co konkrétně je to dovolání, je v článku Dovolání. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- k sekci „Složení soudu“ by se možná hodilo nějaké grafické ztvárnění, ne? Dávám Vám to k úvaze.
- Vyřešeno dva členy Rady Justiční akademie a tři členy zvláštního kompetenčního senátu – kde se tam vzali ti členové Justiční akademie a členové zvláštního kompetenčního senátu? Jaká je jejich úloha?
- Kompetenční senát je popsán v článku Nejvyšší správní soud České republiky, Rada Justiční akademie v článku Justiční akademie; vzali se tam tak, že část z nich jmenuje ze soudců Nejvyššího soudu předseda tohoto soudu, tedy tak, jak je to napsáno v článku (je to kreační pravomoc, na níž se podílí více subjektů). --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Jde o to, že se v textu článku najednou objeví zmínka, že Předsedy kolegií, předsedy senátů, stejně jako dva členy Rady Justiční akademie a tři členy zvláštního kompetenčního senátu v sídle Nejvyššího správního soudu, jmenuje předseda soudu. a přitom doposavad v článku „Nejvyšší soud České republiky“ o členech Rady Justiční akademie a členech kompetenčního senátu není ani slovo. Proto by to chtělo nějaké zdůvodnění, co je to za lidi a jakou mají se soudem souvislost. On v článku není zmíněn ani „zvláštního kompetenčního senátu“. Co je jeho úkolem, kde se vzal atp.? --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Snad doplněno. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Je to, myslím, lepší. Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 22:54 (CEST)[odpovědět]
- Snad doplněno. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 09:50 (CEST)[odpovědět]
- Jde o to, že se v textu článku najednou objeví zmínka, že Předsedy kolegií, předsedy senátů, stejně jako dva členy Rady Justiční akademie a tři členy zvláštního kompetenčního senátu v sídle Nejvyššího správního soudu, jmenuje předseda soudu. a přitom doposavad v článku „Nejvyšší soud České republiky“ o členech Rady Justiční akademie a členech kompetenčního senátu není ani slovo. Proto by to chtělo nějaké zdůvodnění, co je to za lidi a jakou mají se soudem souvislost. On v článku není zmíněn ani „zvláštního kompetenčního senátu“. Co je jeho úkolem, kde se vzal atp.? --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Kompetenční senát je popsán v článku Nejvyšší správní soud České republiky, Rada Justiční akademie v článku Justiční akademie; vzali se tam tak, že část z nich jmenuje ze soudců Nejvyššího soudu předseda tohoto soudu, tedy tak, jak je to napsáno v článku (je to kreační pravomoc, na níž se podílí více subjektů). --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Vyřešeno Zajímavým počinem byl v roce 2000 krok předsedkyně Elišky Wagnerové – vyhodil bych to „zajímavým počinem“, což se dle mého do encyklopedie moc nehodí (a do Nejlepšího článku, myslím, už vůbec). Upravil bych to do podoby například „V roce 2000 předsedkyně Eliška Wagnerová (…)“
- Klidně, to opravdu není příliš encyklopedický styl. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Přeformulováno. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:21 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Vyřešeno V roce 2006 odvolal prezident Václav Klaus předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. – je znám důvod odvolání?
- Zkusím najít zdroj. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Nakonec to bylo přímo uvedeno v už citované referenci č. 33. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:35 (CEST)[odpovědět]
- Aha. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Vyřešeno dnes sídlo brněnského krajského soudu – co je to „dnes“? Formuloval bych to raději: „Od roku XXX sídlo…“ nebo třeba „Od března XXX sídlo…“
- Vyřešeno dnes sídlo pražského vrchního soudu a vrchního státního zastupitelství – vizte výše
- OK, bude upraveno. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
- Upraveno. --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:21 (CEST)[odpovědět]
- Děkuji. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 00:38 (CEST)[odpovědět]
- Jako další řešení vznikl projekt zcela nové budovy, kde by navíc spolu s Nejvyšším soudem sídlilo i Nejvyšší státní zastupitelství. – je v této problematice nějaký posun?
- Na to se mě neptejte :-) --Vlout (diskuse) 30. 3. 2015, 22:16 (CEST)[odpovědět]
Zatím asi tolik. Omlouvám se za přísun poznámek takhle v závěru nominace, ale snad nebude problém je vyřešit. --Jan Polák (diskuse) 30. 3. 2015, 21:33 (CEST)[odpovědět]
Jann
[editovat | editovat zdroj]Trochu mě zarazilo, že Bureš není v seznamu místopředsedů, ač v historii zmíněn je. Pokud funkci vykonával, v seznamu by být měl, ne? --Jann (diskuse) 31. 3. 2015, 14:26 (CEST)[odpovědět]
- Původně byl, ale jeho jmenování bylo zrušeno ex tunc, jakoby nebylo. V historii je tato událost popsána.
Sám bych mě dotaz – podle Wikipedie:Vzhled a styl by se v externích odkazech asi neměly používat citační šablony, nebo ano? --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 17:14 (CEST)[odpovědět]- Bureš - tak jo. Šablony - ano, nápověda šablony v Ext. odkazech nezná, ale k tomu přece existují, aby se používaly. Když jsem byl mladší, tak jsem je doplnil[3], ale kolega byl proti[4] a neměl jsem diskuzní náladu.. Tak občas dělám šablonovou osvětu (že minimálně název dokumentu a datum přístupu je nezbytností bez níž se po letech a změnách url těžko hledá o co šlo), a hlídám aspoň NČ. Což mi připomělo další obecně nedodržovanou věc, a sice, že pro naše nevidící spoluobčany by se v obrázcích měl vyplňovat parametr alt (Nápověda:Obrázky#Volby). --Jann (diskuse) 31. 3. 2015, 19:04 (CEST)[odpovědět]
- OK, děkuji za vysvětlení. Zatím jsem to (asi) nikde neviděl, tak mě to trochu překvapilo. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 19:26 (CEST)[odpovědět]
- PS: Klidně doplňte i ony alternativní texty k obrázkům, jestliže je to pro zrakově postižené užitečné, bylo by to více než vhodné. Udělal bych to sám, ale tohle je pro mě taky novinka a proto si nejsem jistý, co přesně by měl takový popis obsahovat. --Vlout (diskuse) 31. 3. 2015, 19:45 (CEST)[odpovědět]
- @Vlout: Ad externí odkazy v šabloně a ad alternativní popisy. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 22:54 (CEST)[odpovědět]
- Nějak takto: [5]? --Vlout (diskuse) 1. 4. 2015, 11:22 (CEST)[odpovědět]
- Tak tak. --Jann (diskuse) 1. 4. 2015, 16:07 (CEST)[odpovědět]
- Nějak takto: [5]? --Vlout (diskuse) 1. 4. 2015, 11:22 (CEST)[odpovědět]
- @Vlout: Ad externí odkazy v šabloně a ad alternativní popisy. --Jan Polák (diskuse) 31. 3. 2015, 22:54 (CEST)[odpovědět]
- Bureš - tak jo. Šablony - ano, nápověda šablony v Ext. odkazech nezná, ale k tomu přece existují, aby se používaly. Když jsem byl mladší, tak jsem je doplnil[3], ale kolega byl proti[4] a neměl jsem diskuzní náladu.. Tak občas dělám šablonovou osvětu (že minimálně název dokumentu a datum přístupu je nezbytností bez níž se po letech a změnách url těžko hledá o co šlo), a hlídám aspoň NČ. Což mi připomělo další obecně nedodržovanou věc, a sice, že pro naše nevidící spoluobčany by se v obrázcích měl vyplňovat parametr alt (Nápověda:Obrázky#Volby). --Jann (diskuse) 31. 3. 2015, 19:04 (CEST)[odpovědět]
Vavrin
[editovat | editovat zdroj]Jen několik námětů ke zvážení - nebylo by radno:
- kapitolu „Historie“ začít jednou, dvěma větami o vídeňském Nejv. soudním a kasačním dvoře, na který ostatně zcela po právu odkazuje, vedle NS ČSR, i tam umístěná šablona?
- zmínit existenci/působení/složení soudcovské rady u NS?
- uvést počet, případně i složení senátů?
Děkuji za zvážení. Myslím, že označení NČ je ale každopádně namístě. --Vavrin (diskuse) 5. 4. 2015, 18:03 (CEST)[odpovědět]
- Zmínit v Historii původní rakouský Nejvyšší soud, kterým to vlastně všechno začalo, je dobrý nápad, stejně jako začlenit zmínku o soudcovské radě. Složení senátů nevím, to by asi nebyla informace stabilního charakteru, ale že jsou specializované na určitou agendu, to ano. --Vlout (diskuse) 5. 4. 2015, 18:45 (CEST)[odpovědět]
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.