Vitold Fokin
| Vitold Pavlovyč Fokin | |
|---|---|
 | |
| 1. předseda vlády Ukrajiny | |
| Ve funkci: 23. října 1990 – 1. října 1992 | |
| Prezident | Leonid Kravčuk |
| Předchůdce | Vitalij Masol (USSR) |
| Nástupce | Valentyn Symonenko (úřadující) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Ukrajiny Komunistická strana Sovětského svazu |
| Narození | 25. října 1932 (91 let) Novomykolajivka |
| Příbuzní | Masha Fokina |
| Alma mater | Dnipro University of Technology |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy odznak Sláva horníka 1. třídy odznak Sláva horníka 2. třídy Odznak Sláva horníka 3. třídy … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Vitold Fokin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitold Pavlovyč Fokin (ukrajinsky Віто́льд Па́влович Фо́кін, * 25. října 1932 Novomykolajivka) je bývalý ukrajinský politik.
Vystudoval Dněpropetrovskou polytechniku a pracoval jako inženýr v antracitových dolech na Donbase. V roce 1957 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Od roku 1971 působil v Kyjevě ve státním plánovacím výboru a v roce 1987 byl jmenován jeho předsedou.
V roce 1990 se stal předsedou vlády Ukrajinské sovětské socialistické republiky a členem ÚV KSSS. V roce 1991 odmítl nabídku Michaila Gorbačova na funkci sovětského premiéra a po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny se stal prvním předsedou vlády samostatné Ukrajiny. Byl signatářem Bělověžské dohody. Za jeho vlády byl zaveden jako ukrajinská měna karbovanec. Usiloval o tržní reformy při zachování úzké hospodářské spolupráce s ostatními postsovětskými zeměmi.[1] Dostal se do sporu s prezidentem Leonidem Kravčukem ohledně řešení ekonomické krize a na úřad premiéra rezignoval v říjnu 1992, jeho nástupcem se stal Valentyn Symoněnko.[2] Do roku 1994 byl místopředsedou parlamentu.
Po odchodu z vrcholné politiky působil v Ústavu světové ekonomiky Akademie věd a byl členem ekonomické rady prezidenta Leonida Kučmy. Po vypuknutí války na Donbase byl jmenován do tripartitní komise pro urovnání konfliktu. Byl z ní odvolán v roce 2020 poté, co veřejně podpořil ruské územní nároky.[3] Organizace Myrotvorec ho pak zařadila na svůj seznam zrádců Ukrajiny.
Jeho vnučka Máša Fokinová je populární zpěvačkou a modelkou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vitold Fokin. Internet Encyclopedia of Ukraine Dostupné online
- ↑ Ukraine’s Premier Resigns. Washingtom Post, 1992-10-01 Dostupné online
- ↑ Zelensky sacks Fokin from TCG delegation amid Donbas statements row. UNIAN, 2020-09-30 Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitold Pavlovyč Fokin na Wikimedia Commons - ЕНЦИКЛОПЕДІЯ ІСТОРІЇ УКРАЇНИ (ua)
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
