Geysir (islandsky Stóri Geysir, česky Gejzír nebo Velký gejzír) je gejzír v oblasti prolomového riftu Haukadular, 80 kilometrů východně od Reykjavíku na jihozápadním Islandu. Právě od islandského názvu tohoto útvaru se odvozuje geologický termín gejzír (z islandského výrazu „geysa“, což znamená „proudit“).^[1] Velký gejzír je přitom také nejstarším známým zástupcem, jako aktivní byl popsán již v roce 1294.^[2]

Okolní oblast v roce 1846 prozkoumal Robert Wilhelm Bunsen, který jako první vědecky vysvětlil příčiny tohoto úkazu.

Aktivita gejzíru je nepravidelná a závislá na sopečné aktivitě celé oblasti. Zaznamenána byla jeho aktivita v roce 1630, kdy se probudil k činnosti po téměř 40 letech. Také v roce 1896 začal chrlit vodu a páru po dlouhých letech klidu. V letech 1910–1915 byla naopak jeho frekvence jen asi 30 minut. V roce 1915 činnost gejzíru ustala, ale následná zemětřesná aktivita v oblasti ho opět v roce 1935 probudila k životu.^[3] Po sérii zemětřesení, která zasáhla oblast v roce 2000, Geysir opět chrlí vodu.

Frekvence se od roku 2003^[4] pohybuje v rozmezí 5 až 8 hodin. Vařící voda je vyvrhována až do výšky kolem 80 metrů, v roce 1845 dosáhla až 170 m. Mezi 17. a 20. červnem 2000, během zemětřesení, dosahoval do výšky 122 m po dva dny a je považován za nejvyšší gejzír v činnosti, a to i dočasně.^[5]

Návštěva Geysiru je součástí nejznámější turistické trasy na Islandu, zvané Zlatý kruh (Gullni hringurinn).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Geysir na Wikimedia Commons