For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Výzkumný reaktor LVR-15.

Výzkumný reaktor LVR-15

Výzkumný reaktor LVR-15 je lehkovodní výzkumný reaktor tankového typu o tepelném výkonu 10 MW. Stejně jako výzkumný reaktor LR-0, je i tento umístěn v jedné z budov Centra výzkumu Řež. Vzhledem k dosahovanému tepelnému výkonu se reaktor LVR-15 vyznačuje na rozdíl od LR-0 nucenou cirkulaci chladicího média uvnitř aktivní zóny. Reaktor slouží jak pro potřeby výzkumu, tak i pro výrobu radiofarmak a radioizotopů, dříve byl také součástí procesu výroby polovodičů pro elektrotechnický průmysl. Dalším výzkumným reaktorem na území České republiky je školní reaktor VR-1 Vrabec, který se nachází v budově laboratoří MFF UK a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v pražské Troji.

Původně se jednalo o výzkumný reaktor VVR-S, který byl roku 1957 prvním spuštěným výzkumným reaktorem v tehdejší ČSR. Ten úspěšně pracoval až do roku 1987, kdy byla za účelem zvýšení výkonu a bezpečnosti provozu provedena rekonstrukce reaktoru VVR-S na nynější LVR-15. Původní využití reaktoru bylo pro výrobu radioizotopů a výzkum v oblasti jaderné fyziky, chemie a biologie. Později se dále používal i pro výzkum v oblasti reaktorové techniky. Palivem byl uran obohacený na 10 % ve formě palivových tablet uspořádaných do proutků tvořící palivově kazety s označením EK-10. Před samotnou rekonstrukcí reaktoru bylo provedeno několik úprav. První z nich byla instalace reaktorové plynové smyčky za účelem výzkumu přestupu tepla do chladicího CO2 v radiačních podmínkách. Dále došlo k úpravě aktivní zóny za účely zvýšení tepelného výkonu z 2 MW na 4 MW nebo zdrsnění povlaku jednotlivých palivových článků, jež vedlo ke zvýšení přestupu tepla. Roku 1964 došlo k instalaci vodní smyčky, která sloužila pro výzkum koroze oceli a její inhibice v radiačním poli reaktoru. Později byla smyčka upravena na vyšší tlaky a využívána k výzkumu koroze materiálů těžkovodních okruhů energetických reaktorů, ke studiu radiolýzy, čištění cirkulace vody aj.

Reaktorové vodní smyčky jsou i dnes jedním z nejvýznamnějších experimentálních zařízení na reaktoru LVR-15. Během provozu reaktoru VVR-S byla také provedena řada změn a vylepšení elektronického a technologického zařízení reaktoru, jež vedly ke zpřesnění měření technologických parametrů reaktoru nebo automatického spuštění a regulace výkonu pomocí detektorů. V roce 1974 došlo k přechodu na nové palivo typu IRT-M, s čímž byla spojena výměna konstrukčních částí aktivní zóny a částečná rekonstrukce systému ochrany a řízení reaktoru. V průběhu let byly instalovány další experimentální zařízení. Z důvodu nadále nedostačující kapacity pro výzkum a komerční využití bylo přistoupeno k vypracování studie o přestavbě reaktoru VVR-S na lehkovodní výzkumný reaktor LVR-15 (video). Hlavní rekonstrukční prací byla především výměna nádoby reaktoru a vnitřních částí. V průběhu následného zkušebního provozu nového reaktoru LVR-15 došlo ke korozi hlavních cirkulačních čerpadel a kontaminaci primárního okruhu korozními produkty, jež vedla k zastavení provozu na téměř celý rok. Od roku 1995 pracuje reaktor LVR-15 v provozu bez větších odstávek.

Od zavedení reaktoru LVR-15 do provozu došlo k několika dalším významným úpravám. Jednou z nich byl přechod na méně obohacené palivo, z 80 % na 36 %. V současnosti je používáno osmitrubkové palivo IRT-4M s obohacením 19,75 %. Od roku 2000 bylo u tepelné kolony zprovozněno pracoviště neutronové záchytové terapie sloužící po ozařování pacientů s nádorovým bujením na mozku.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
  • Reaktorová nádoba – je vyrobena z nerezavějící oceli.
  • Aktivní zóna – může obsahovat 28 až 34 palivových souborů v závislosti na potřebě momentální kampaně, 12 palivových souborů je zároveň konstrukčně vhodných pro vložení regulačních tyčí.
  • Řídicí a regulační orgány – řízení reaktoru je realizováno 12 regulačními tyčemi z karbidu bóru. Konkrétně se jedná o 8 kompenzačních, 3 havarijních a jedné, jež je součástí automatického regulátoru.
  • Moderátor reaktoru – u reaktoru tohoto typu se jaké moderátor používá demineralizovaná voda.
  • Chladicí médium – demineralizovaná voda zároveň slouží jako chladicí médium a vlivem nucené cirkulace proudí shora dolů, skrz aktivní zónu.
  • Palivo reaktoru – jedná se o palivové soubory IRT-4M s obohacením 19,7% U235 trubkového typu. Stejný druh paliva je také používám na školním reaktoru VR-1 Vrabec.
  • Reflektor – jeho účelem je vracet unikající neutrony zpět do aktivní zóny. U tohoto reaktoru jsou v závislosti na požadavcích aktuální provozní konfigurace využívány buďto berylliové bloky nebo voda.

Experimentální smyčky

[editovat | editovat zdroj]

Výzkum na reaktorových smyčkách je úzce spojen s pozorováním degradačních procesů technických materiálů, především se jedná o korozi, erozi a radiační křehnutí. Jejich konstrukce bývá realizována z uzavřeného vysokotlakého potrubního systému, jenž prochází kanálem v aktivní zóně jaderného reaktoru a geometricky stejným, avšak neaktivním kanálem mimo zónu. Díky této konstrukci lze pozorovat vliv radiace na jednotlivé degradační procesy. Mimo to jsou smyčky dále využívány pro zkoumání fyzikálních a chemických vlastností chladicích médií jaderných reaktorů. Momentálně jsou ve výstavbě následující smyčky.:

Smyčka SCWL

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o plánovanou superkritickou vodní smyčku, jež má sloužit k simulaci fyzikálních a chemických parametrů pro superkritický vodní reaktor SCWL IV. generace. Tento reaktor by měl v budoucnu využívat jako chladivo a moderátor právě superkritickou vodu s parametry nad kritickým bodem (374 °C a 22,1 MPa). Zkoumána bude především koroze konstrukčních materiálů v superkritické vodě při současném působení radiace a radiolýza superkritické vody. Smyčka bude dále využívána k vývoji a testování senzorů pro měření elektrochemického potenciálu a k optimalizaci vodního režimu.

Smyčka HTHL 2

[editovat | editovat zdroj]

HTHL 2 je chystaná vysokoteplotní heliová experimentální smyčka pro simulaci chemických a fyzikálních vlastností budoucího chladiva pro plynem chlazené jaderné reaktory VHTR IV. generace. Smyčka je určena hlavně pro dlouhodobé testy vzorků budoucích konstrukčních materiálů pro reaktor VHTR a zkoumání technologií kontroly a úpravy čistoty helia.

  1. Historie reaktorů VVR-S a LVR-15 v ÚJV Řež a.s.. spolky.csvts.cz [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Výzkumný reaktor LVR-15
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.

X

Get ready for Wikiwand 2.0 🎉! the new version arrives on September 1st! Don't want to wait?