Václav Špaček, též uváděn nesprávně jako Ferdinand (1689, Praha – 8. července 1751, tamtéž) byl český barokní architekt, stavitel a pražský měšťan. Byl žákem významného architekta Františka Maxmiliana Kaňky, který mu byl také za svědka na svatbě.^[1] V jeho pracích jsou zřejmé vlivy Kiliána Ignáce Dientzenhofera, Jana Blažeje Santiniho a vídeňské architektury. V letech 1718–1741 byl dvorním stavitelem Anny Marie Toskánské.^[2]

Václav Špaček se narodil v rodině zednického mistra Martina Špačka, přesné datum není známo. Pokřtěn byl 28. srpna 1689.^[3] Vyučil se v otcově dílně a v roce 1717 se stal zednickým mistrem.

Špačkovo autorství je přímo doloženo pouze v některých případech, jindy vyplývá z historických souvislostí či je podpořeno charakteristickým provedením některých stavebních prvků:^[3]

• pravděpodobně zámek v Ploskovicích^[3] (asi 1720–1730)^[1]
• přestavba poutního komplexu v Horní Polici. Areál do roku 1723 upravoval Octavio Broggio, V letech 1731–1733 pak Špaček přistavěl patro^[1]
• Kostel sv. Jana Křtitele v Brenné na Českolipsku
• Kostel sv. Jakuba Staršího v Kvítkově na Českolipsku
• dostavba dvora a jízdárny, Zákupy (1725–26)
• barokní přestavba kostela sv. Alžběty Uherské ve Cvikově na Českolipsku (1725–29)
• pravděpodobně kostel sv. Kateřiny v Počátkách na Pelhřimovsku
• kaple sv. Jana Nepomuckého při farním kostele v Třebušíně na Litoměřicku (před 1727)
• přestavba kostela Narození sv. Jana Křtitele ve vsi Zeměchy na Mělnicku
• nové řešení zámeckého areálu v Kácově u Kutné Hory (1726–1741)
• zaniklý kostel svatého Martina v Lidicích na Kladensku (1729–1732)^[1]
• přestavba zámku v pražské čtvrti Kunratice (kolem 1728)
• fara ve Svádově (část Ústí nad Labem) (1729–32)
• přestavba kostela v Chlumíně na Mělnicku (1728–32)
• zásadní přestavba/novostavba chlumínského zámku (konec 20.–30. léta 18. st.)
• barokizace kostela sv. Jiljí na pražském Starém Městě (1731–1734), spolu s Františkem Maxmilianem Kaňkou^[1]
• modernizace zámku ve Velkém Meziříčí na Žďársku (po 1733)
• zásadní přestavba zámku a výstavba fary v Hostivicích, okr. Praha-západ (asi 1733–1734)^[1]
• přestavba zámku ve Ctěnicích, dnes náležejících do pražské čtvrti Vinoř (30. léta 18. st.)
• Kostel svatého Jakuba Většího v Praze-Kunraticích (1730-1736)
• barokizace kostela sv. Vojtěcha ve Sluhách, okr. Praha-východ (1738–39)
• Kostel sv. Havla v Liběchově na Mělnicku (1738–1741)^[1]
• Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici, okr. Praha-západ (1740–43)

• zaniklý zámek ve Svojkově na Českolipsku (po 1735)
• zámek v Novém Berštejně na Českolipsku
• přestavba zámku v Liběchově na Mělnicku (30. léta 18. st.)

• VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Špaček, Václav, s. 647.