Uranová ruda je obecné označení různých hornin, které obsahují uran.

Hlavní uranovou rudou je minerál smolinec neboli uraninit. Tato hornina své jméno získala v Jáchymově, kde ji horníci nazývali Pechblende – smolný kámen. Zjistili totiž, že v místě výskytu této horniny mizí stříbrné a jiné rudné žíly. Jedná se o leskle černou horninu s typickým ledvinkovitým povrchem. Dále jsou využívány cantotit, ťujamunit, autunit, torbernit, steenstrupin, fosforit, antraxolit (komplexní sloučeniny uranu a organické hmoty) nebo coffinit.

Hornina často obsahující uran je pískovec – takové ložisko je chudé, ale rozlehlé a uran se z něho získává loužením.

Příbramský uranový revír, Březohorský rudní revír, Jáchymovský rudní revír, Rožná, Olší, Hamr a Stráž, Horní Slavkov, Kladská, Smrkovec, Zadní Chodov, Vítkov II, Ústaleč, Damětice, Měděnec, Horní Halže, Nový Fojtov, Labská, Medvědín, Rýžoviště, Chotěboř^[1].

• Německo: Ronneburg (Duryňsko), Rusko: Karélie, Anglie

V Kanadě a USA pro těžbu uranu využívají mezoproterozoické pískovce a slepence. V Jihoafrické republice se vyskytují proterozoické metakonglomeráty, ze kterých se získává hlavně zlato, uran je pouze vedlejším produktem.

V uranových dolech na území Československa pracovali v letech 1946–1986 nuceně nasazení pracovníci, stovky jich zemřely na následky ozáření.^[2]

• PAULIŠ, Petr, BABKA Karel, Sejkora Jiří, ŠKÁCHA Pavel: Uranové minerály ČR a jejich nejvýznamnější naleziště (Uranium minerals and their the most important occurrences in the Czech Republic). Kutná Hora, vydala Kuttna, 2016; ISBN 978-80-86406-80-0
• ZEMAN, Zbyněk, Karlsch, Rainer: Na uranu záleží! Středoevropský uran v mezinárodní politice 1900–1960. Praha, Academia 2020. ISBN 978-80-200-3072-6

• Uraninit (Smolinec)
• Těžba uranu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Uranová ruda na Wikimedia Commons