Trnavský kraj
| Trnavský kraj Trnavský kraj | |
|---|---|
 Trnavský kraj na mapě Slovenska | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Trnava |
| Souřadnice | 48°22′36″ s. š., 17°35′34″ v. d. |
| Rozloha | 4 174,2 km² |
| Nejvyšší bod | Záruby (767 m n. m.) |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 566 008[1] (2021) |
| Jazyk | slovenština |
| Národnostní složení | Slováci, Maďaři, Češi, Moravané |
| Správa regionu | |
| Stát |  Slovensko |
| Nadřazený celek | Slovensko |
| Druh celku | Kraj |
| Podřízené celky | 7 okresů |
| Vznik | 24. července 1996 |
| Predseda | Jozef Viskupič (Slovensko) |
| Mezinárodní identifikace | |
| NUTS | SK021 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trnavský kraj (maďarsky Nagyszombati kerület) je kraj na Slovensku v jihozápadní části země s krajským městem Trnavou. S rozlohou 4 174,2 km² zabírá 8,5 % rozlohy Slovenska a po Bratislavském kraji je nejmenším v zemi. V roce 2021 zde žilo přes 566 008[1] obyvatel, nejméně ze slovenských krajů. V kraji je 7 okresů a 251 obcí, z nichž 16 má status města.
Charakter kraje
[editovat | editovat zdroj]Trnavský kraj na západě hraničí s Bratislavským, na východě s Nitranským a na severu s Trenčínským krajem. Společnou má i hranici s Jihomoravským krajem v České republice, spolkovou zemí Dolní Rakousy v Rakousku a na jihu s župou Győr-Moson-Sopron v Maďarsku.
Nejvyšší bod kraje je kopec Záruby v Malých Karpatech na severu s nadmořskou výškou 767,4 m n. m. Jižní část území Trnavského kraje vyplňuje Podunajská nížina, severní část Malé a Bílé Karpaty a údolí řeky Moravy. Hospodářsky patří k těm bohatším jednak díky svojí důležitosti z hlediska dopravy (spojení Bratislavy se zbytkem Slovenska) jednak díky intenzivnímu zemědělství na jihu území.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Území kraje je protáhlé ze severu na jih. V jižní části žije početná maďarská menšina. V okrese Dunajská Streda žilo v roce 2011 75 % Maďarů, což bylo nejvíce ze slovenských okresů. V okrese Galanta žilo 35 % Maďarů a ve všech zbývajících okresech kraje to bylo méně než 1 %. Maďarská menšina tvořila 22 % obyvatel kraje. Čechů bylo 0,6 %.
70,1 % obyvatel se hlásilo k Římskokatolické církvi, 3,7 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 2 % k Reforomované církvi, 0,2 % k Řeckokatolické církvi, 0,2 % k metodistům, 0,2 % ke Svědkům Jehovovým, 0,9 % k jinému vyznání a 9,9 % vyznání neuvedlo.
Okresy
[editovat | editovat zdroj]- Okres Dunajská Streda
- Okres Galanta
- Okres Hlohovec
- Okres Piešťany
- Okres Senica
- Okres Skalica
- Okres Trnava
Trnavský samosprávný kraj
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jeden z osmi samosprávných krajů Slovenska.
Předsedové kraje
[editovat | editovat zdroj]- 2001–2005 – Peter Tomeček (HZDS, SMER, SOP)
- 2005–2009 – Tibor Mikuš (ĽS-HZDS, Ľavicový blok, ZSNS, PSNS)
- 2009–2013 – Tibor Mikuš (nezávislý)
- 2013–2017 – Tibor Mikuš (nezávislý)
- 2017–2022 – Jozef Viskupič (OĽaNO, SaS, KDH, OKS, Zmena zdola, DÚ)
- 2022–2026 – Jozef Viskupič (Slovensko, SaS, KDH, ODS, ZA ĽUDÍ, Sme rodina, OKS, DS, MF)
Zastupitelstvo kraje
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo samosprávného kraje se skládá ze 40 poslanců volených v přímých volbách (D. Středa 8 poslanců, Galanta 7, Hlohovec 3, Piešťany 5, Senica 5, Skalica 3 a Trnava 9).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Sčítanie obyvatel'ov, domov a bytov 2021 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2021-01-01 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnavský kraj na Wikimedia Commons - Trnavský kraj v číslach 2016[nedostupný zdroj] Ročenka Slovenského statistického úřadu
- Trnavský kraj na OpenStreetMap
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
