Tiszaújváros
| Tiszaújváros Szederkény | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′22″ s. š., 21°3′7″ v. d. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| Okres | Tiszaújváros |
  Tiszaújváros | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,0 km² |
| Počet obyvatel | 15 479 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 336,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | György Dr. Fülöp (od 2019) |
| Vznik | 1955 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 49 |
| PSČ | 3580 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tiszaújváros (česky doslova Nové město na Tise) je město v Maďarsku v župě Borsod-Abaúj-Zemplén. Nachází se 175 km východně od Budapešti, jižně od soutoku řeky Sajó s Tisou. V roce 2009 zde žilo 18 021 obyvatel. Je okresním městem stejnojmenného okresu.
Historie
[editovat | editovat zdroj],_vas%C3%BAt%C3%A1llom%C3%A1s._Fortepan_91841.jpg)
Na místě současného města, resp. v jeho samotné blízkosti, stojí obec s názvem Tiszaszederkény, která byla poprvé připomínána v roce 1268. Město vyrostlo na rovné ploše západně od ní, kde se historicky nenacházelo žádné osídlení a leželo pouze rovné pole.
Za svůj vznik město vděčí plánovačům socialistického Maďarska, kteří se rozhodli zprůmyslnit severovýchod země. Nejprve byla v roce 1953 zprovozněna tepelná elektrárna, první průmyslový podnik v roce 1959, závod na výrobu barviv o dva roky později. V polovině 50. let začalo potom na zelené louce vyrůstat nové město. Jeho první bloky vyrostly mezi dnešními ulicemi Munkácsy Mihály utca a Szederkényi utca. Kromě sídliště ale bylo zrealizováno několik nových parků a náměstí poblíž nové radnice. Navrhovaný název pro nové město byl roku 1959 Tiszaújvár, potom Tiszaújváros, což doporučila Maďarská geografická společnost.
První obyvatelé se do nových domů nastěhovali v roce 1957. Vznikly továrny na výrobu barev a zpracování chemických látek a ropná rafinerie, které je od sídliště oddělené pásem lesa. Závody na začátku 60. let doplnilo sídliště obytných domů.
Mezi lety 1970 a 1991 neslo město na 100. výročí narození Vladimíra Lenina[2] název Leninváros (Leninovo město). Před městským kulturním domem byla roku 1983 umístěna i Leninova socha.[2][3] Konaly se zde pravidelné soutěže radioamatérů do 18. let věku, kteří zde měřili své znalosti např. ve znalosti morseovy abecedy.
V roce 1991 získalo město název Nové město na Tise analogicky podle města Dunaújváros, který dříve nesl název podle sovětského generalissima Stalina.
Kromě obytných budov se rychle rozvíjela i infrastruktura. Byly postaveny jesle, mateřské školy, základní a střední školy, zřízen kulturní dům a knihovna. V osmdesátých letech se tempo rozvoje zpomalilo, ale rozšířila síť obchodů. Začala výstavba rodinných domů severně od středu obce. Ta pokračovala i v 90. letech 20. století, kdy vznikla nová část města s názvem Kertváros (Zahradní město). Po politických změnách v Maďarsku v roce 1989 byla dne 12. června 1989 odstraněna Leninova socha a nahrazena státní vlajkou.[3] V létě 1990 probíhala anketa nad novým názvem města, v níž se objevily varianty jako Tiszaújvár nebo Újszederkény. Na podzim uskutečnila radnice anketu mezi veřejností a začala připravovat provedení změny názvu města. Název Tiszaújváros získal drtivou podporu. K 1. únoru 1991 začal platit současný název. Východně od města vyrostla nová průmyslová zóna (maďarsky ipari park), kde se nachází především logistické areály.
V roce 2023 byla provedena rekonstrukce místních lázní.[4]
Díky ekonomickému rozvoji města se zde zvyšoval podíl zahraničních pracovníků.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 1. lednu 2013 zde žilo 16 654 obyvatel, v roce 2011 to bylo podle maďarského sčítání lidu celkem 16 728. V původní obci (Tiszaszederkény) žilo 1645 osob. Bytů je ve městě přes sedm tisíc. Z národnostního hlediska se 84,3 % obyvatel přihlásilo k národnosti maďarské, 0,7 % k romské, 0,6 k německé, 0,2 % k rusínské a dále jsou menší měrou zastoupeny další národnosti. 23, 6 % obyvatel města se identifikovalo jako římští katolíci, 16,6 % s reformovaným náboženstvím, 2,7 % jako řečtí katolíci, 0,2 % jako luteráni. 23,7 % se nehlásí k žádné náboženské komunitě a 32,2 % odmítlo odpovědět. Dnes 15 % obyvatel města tvoří zahraniční pracovní dělníci.[6]
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]_Tisza_%C3%BAt_a_Kazinczy_%C3%BAt_fel%C3%B6l_n%C3%A9zve,_h%C3%A1tt%C3%A9rben_a_v%C3%ADztorony._Fortepan_21744.jpg)
Ve městě se nachází muzeum s expozicí, která je věnovaná dějinám Tiszaújvárosu a původní vesnice. Na východním okraji města leží sportovní areál, také zde stojí termální lázně a balneologický ústav.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Jižně od města leží rozsáhlý průmyslový závod a jihovýchodně, na břehu řeky Tisy. Jsou tu závody např. na materiály pro výrobu pneumatik[5], Dále se tu potom nachází tepelná elektrárna s názvem Tisa II. Místní elektrárna má být rozšířena za pomocí nových plynových turbín.[7] Své logistické centrum zde má také Lidl.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Spojení veřejnou dopravou města s okolím zajišťují autobusy. Vede sem rovněž i železniční trať z nedaleké obce Nyékládháza. Na ní zde stojí jediné nádraží. Trať zde končí, jižním směrem nicméně pokračují vlečky do průmyslových závodů. V roce 2023 sem MÁV přerušil železniční osobní dopravu.[9]
Městem prochází silnice celostátního významu č. 35 a jižně od něj potom ve stejném (západo-východním) směru i dálnice M3.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Město má vlastní sportovní park. Areál s řadou sportovišť leží na východním okraji Tiszaújvárosu, poblíž termálních lázní. Zahrnuje atletický stadion, tenisové kurty a řadu dalších fotbalových hřišť. Je zde také krytá hala pro basketbal. V Tiszaújvárosi je sportovní tradice v oblasti triatlonu.[10]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Ludwigshafen, Německo
Miercurea Ciuc, Rumunsko
Świętochłowice, Polsko- Zawiercie, Polsko
Rimavská Sobota, Slovensko- Polgár, Maďarsko
Berehovo, Ukrajina
Dexing, Čína
Neuhofen an der Krems, Rakousko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
- ↑ a b Visszatért Tiszaújvárosba a száműzött Lenin-fej!. 444.hu [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b A Lenin szobor eltávolítása 1990-ben. Tiszaújvárosi évfordulók. DKK Tiszaújváros [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-08.
- ↑ A karbantartást követően újra kinyitott a Tiszaújvárosi Gyógy- és Strandfürdő. Borsod24 [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Tiszaújváros položil na stůl skutečný příběh maďarského úspěchu, jaké je tajemství osady?. Borsod24 [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Van, aki fél, pedig a vendégmunkások a város jövőjét építik. Index.hu [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Jelentős lépés mintegy 1600 megawattnyi új kelet-magyarországi erőműkapacitás építése felé. Magyar Epitok [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Tiszaújvárosban építi fel kelet-magyarországi logisztikai központját a Lidl. Magyar Epitok [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ S železniční dopravou se včera rozloučili i lidé z Tiszaújvárosu. Borsod24 [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Megtaláltuk az ország kedvenc lakótelepét!. 24.hu [online]. [cit. 2023-10-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiszaújváros na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
