Telení ledovců je přirozený proces, při kterém dochází k deformaci souvislé vrstvy ledu a k odlamování obrovských bloků (icebergů) i menších kusů ledovcového ledu z čel ledovců či z šelfových ledovců.^[1] Obvykle tento proces probíhá na čele ledové masy sahající až do vody, ale někdy se tak označuje i jejich oddělování na souši.

Ledovec sahající až do moře nejprve brázdí mořské dno, ale vlivem nadnášení se jeho čelo začne prohýbat do podoby plovoucího jazyka a nakonec odlamovat. Vzniká tam oblast s polem icebergů, tj. oblast, kde se odlamují a jsou následně unášeny mořskými proudy na širé moře, kde se stávají potenciální hrozbou pro zámořské lodě, jelikož z vody vystupuje pouhá 1/8 jejich výšky. Srážka s lodí je velmi nebezpečná, jelikož může dojít k poškození lodě pod čárou ponoru a k jejímu potopení.

Telení bloků ledu, nejsou-li od počátku plně neseny vodou (tedy ne v případě obrovských tabulových hor zvolna se odtrhávajících od šelfů), je doprovázeno obrovským hřmotem a otřesy zaznamenatelnými nejbližšími seismografy. Naopak, telit se mohou i bloky, které byly předtím plně pod hladinou, a po odtelení se vynoří. Malým lodím se nedoporučuje přibližovat se k ledovým stěnám, které se mohou telit.^[2]

Etymologicky je telení stejného původu s otelením, porodem telete, mláděte krávy. V angličtině se používá sousloví glacier calving či ice calving a iceberg calving, označující týž proces – při užití „iceberg“ jde zjevně o proces jeho vzniku, při užití „glacier“, čili ledovec, naopak o úbytek masy ledovce.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu telení ledovců na Wikimedia Commons