Těšínská pahorkatina
Pohled na Babí horu (423 m; vpravo) z Těrlicka
Nejvyšší bod	427 m n. m. (Šachta)
Rozloha	158 km²
Střední výška	322 m n. m.
Nadřazená jednotka	Podbeskydská pahorkatina
Sousední jednotky	Ostravská pánev, Třinecká brázda, Slezské Beskydy, Wysoczyna Kończycka, Pogórze Śląskie
Podřazené jednotky	Hornožukovská pahorkatina, Hornotěrlická pahorkatina, Bruzovická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Odra
Souřadnice	49°45′22″ s. š., 18°30′4″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXD-1G
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těšínská pahorkatina je geomorfologický podcelek v Moravskoslezském kraji, který se jako součást Podbeskydské pahorkatiny rozprostírá v okresech Karviná a Frýdek-Místek. Je tvořena flyšovými horninami z období mladších druhohor a starších třetihor s ojedinělými výchozy vulkanických hornin (např. těšínit). Dnešní reliéf krajiny se začal utvářet po ústupu zalednění v pleistocénu, kdy severský ledovec zasahoval svým jižním okrajem až po severní okraj Podbeskydské pahorkatiny (dodnes je zachováno několik bludných balvanů – například ve Frýdeckém lese).

Těšínská pahorkatina se nachází zhruba v prostoru mezi městy Frýdek-Místek, Havířov a Český Těšín. Severní až severozápadní část se výrazně zvedá z Ostravské pánve, zatímco na jihu nenápadně přechází v Třineckou brázdu. Povrch je i přes poměrně nízkou nadmořskou výšku členitý, což se způsobeno hluboce zapuštěnými údolími řek Stonávka a Lučina, které touto pahorkatinou protékají.Těchto údolí bylo v 50. a 60. letech 20. století využito k výstavbě Žermanické a Těrlické přehrady, určených primárně k zadržování průmyslové vody pro blízké podniky na Ostravsku, ale také k rekreačním a protipovodňovým účelům.

Protože Těšínská pahorkatina leží v těsné blízkosti ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, je krajina z většiny hustě osídlena a zemědělsky kultivována. Lesy se zde nacházejí zejména v roztroušené a maloplošné formě.

Těšínská pahorkatina se dělí na tři geomorfologické okrsky, mezi nimiž tvoří přirozenou a zřetelnou hranici především toky řek Stonávka a Lučina.

Jedná se o okrsek rozkládající se mezi městy Frýdek-Místek a Havířov. Nejvyšším bodem je kopec Dobrá (385 m) nacházející se severně od stejnojmenné obce.

Hornotěrlická pahorkatina je centrální okrsek Těšínské pahorkatiny táhnoucí se v ose mezi obcemi Albrechtice, Havířov-Bludovice, Soběšovice a Horní Tošanovice. Od ostatních okrsků je oddělena výraznými údolími řek Lučina a Stonávka. Nejvyšším bodem je kopec "U lipek" (379 m) nacházející se severně od Horních Tošanovic.

Hornožukovská pahorkatina je nejvyšším a nejvýraznějším okrskem Těšínské pahorkatiny rozkládající se mezi obcí Těrlicko a městem Český Těšín, a dále úzkým výběžkem (Kojkovickou částí) zasahuje podél státní hranice s Polskem až k třineckým městským částem Kojkovice a Horní Líštná, kde zvolna přechází v Čantoryjskou hornatinu, což je podcelek Slezských Beskyd. Nejvyšším bodem Hornožukovské pahorkatiny je kopec Šachta (427 m) v Českém Těšíně-Koňakově.

• Šachta (427 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Český Těšín-Koňakov; nejvyšší bod Těšínské pahorkatiny i celého okresu Karviná.
• Babí hora (423 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Těrlicko-Hradiště; na vrcholu telekomunikační vysílač, na jižním úbočí se nachází Sochařský park.
• Dědina (421 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Český Těšín-Horní Žukov.
• Na Horce (421 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Třinec-Kojkovice; poblíž vrcholu památný strom Klen pod Horkou.
• Pod Babou (391 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Střítež; 300 m východně od vrcholu kostel sv. Michaela archanděla.
• Záplotí (386 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Český Těšín-Dolní Žukov.
• Dobrá (385 m) – okrsek Bruzovická pahorkatina, obec Dobrá; nejvyšší bod Bruzovické pahorkatiny.
• U lipek (379 m) – také Tošanovský kopec, okrsek Hornotěrlická pahorkatina, obec Dolní Tošanovice, Dolní Domaslavice; nejvyšší bod Hornotěrlické pahorkatiny.
• Černá zem (374 m) – okrsek Bruzovická pahorkatina, obec Sedliště; na vrcholu Bezručova vyhlídka s přístřeškem.
• Husarůvka (353 m) – okrsek Hornotěrlická pahorkatina, obec Soběšovice; na vrcholu centrum obce, výrazná zástavba, restaurace s malou rozhlednou.
• Hájenka (347 m) – také Bludovický kopec, okrsek Hornotěrlická pahorkatina, obec Havířov-Bludovice; výrazná zástavba omezující rozhledy, 250 m jihovýchodně od vrcholu okružní křižovatka silnice I/11. Nejvyšší bod na území města Havířova.
• Pitrov (341 m) – také Kotulův kopec, vedlejší vrchol Husarůvky, okrsek Hornotěrlická pahorkatina, obec Soběšovice, Těrlicko.
• Kouty – východní vrchol (336 m) – okrsek Bruzovická pahorkatina, obec Sedliště; západní vrchol (334 m) je již součástí Ostravské pánve (Havířovské plošiny) ^[1] .
• Kohout (331 m) – okrsek Bruzovická pahorkatina, obec Horní Bludovice; dobrý výhled na město Havířov, telekomunikační vysílač.
• Pastuchovka (323 m) – okrsek Hornožukovská pahorkatina, obec Albrechtice.

• Novodvorský močál
• Velké doly

• Stará řeka
• Žermanický lom