Summa theologiae
Summa theologica, 1596
Autor	Tomáš Akvinský
Původní název	Summa Theologiae a Summa theologica
Jazyk	církevní latina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Summa theologiae (Suma teologická, v literatuře 19. století někdy uváděno jako Tresť bohovědy) je nejznámějším spisem sv. Tomáše Akvinského, který vznikl v letech 1265/1266–1273. Na díle se podílel také sv. Albert Veliký (Albertus Magnus).

V úvodu spisu Tomáš Akvinský uvádí, že je to spis pro ty, kdo v teologických otázkách nepatří mezi pokročilé, nýbrž mezi začátečníky. Text je členěn proto jednoduše a jasně v článcích, otázkách a odpovědích.

Summa užívá při pojednání o jednotlivých otázkách stejné struktury:

1. Nejprve uvede argumenty běžně uváděné proti otázce článku.
2. Následují protiargumenty (sed contra).
3. Následuje Tomášovo shrnutí a vysvětlení (respondeo).
4. Nakonec jsou uvedeny komentáře k argumentům (ad argumentum).

Hlavní Tomášovo dílo je hodnoceno jako vynikající filozoficko-teologické pojednání. Summa theologiae je rozdělena do tří částí, druhá část je pak rozdělena do dvou dílů. Třetí část však zůstala nedokončena a Tomášovi žáci ji doplnili o dodatky (Supplementum).

Tři části se dělí na kvestie (quaestiones), které jsou opět rozděleny do článků (articuli). Při odkazech na jednotlivá místa se uvádí číslo části, kvestie a článku, obvykle doplněné o část argumentace (viz výše).

Celá Summa se zabývá filozoficko-teologickým bádáním o Bohu, morální teologií, svátostmi. Mezi Tomášovy autority patří Písmo svaté, liturgické texty, církevní Otcové, filozofové, mezi nimi zvláště Aristotelés.

První kvestie 1. části ukazuje, že teologie je věda, objasňuje její metodu a dává jí mezi ostatními vědami přednostní postavení. Hlavním tématem první části je filozofická a teologická nauka o Bohu, jeho existenci a podstatě a o Nejsvětější Trojici. Bůh je sám o sobě základním jsoucnem, ostatní jsoucna na jeho existenci pouze participují. Bůh je proto prvotní příčinou, pramenem a předobrazem všech jsoucen. Součástí pojednání jsou i klasické důkazy Boží existence.

Druhá část Summy se zabývá účelem lidského života, lidským jednáním, ctnostmi a mravním zákonem.^[1]

Teologická suma je teologické dílo a svým obsahem i strukturou odpovídá křesťanskému zjevení, které analyzuje, vykládá a hledá jeho důsledky. Pro výklad teologické nauky Tomáš často užívá filozofických pohledů a argumentů, takže je Summa také základním filozofickým přehledem zvláště v otázkách metafyziky, antropologie a etiky. Jedná se v mnohém o průkopnické dílo, které velmi ovlivnilo současnou i pozdější filozofii a teologii.

Do češtiny byla Suma teologická přeložena a vydána dominikánským řádem v letech 1937-1940 v edici Krystal. V roce 2003 byl vydán reprint českého překladu celé Teologické sumy.

Od roku 2003 vycházejí v nakl. Krystal OP tematicky zaměřené výbory otázek z Teologické sumy.

• Theologická summa, přel. profesoři bohovědného učiliště řádu dominikánského, red. E. Soukup, Olomouc: Edice Krystal, 1937-1940.
• Úvod do Summy Theologické sv. Tomáše Akvinského, E. Soukup, A. Pavelka, Olomouc: Edice Krystal, 1941.
• Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě (STh II, ot. 90-107), přel. K. Šprunk, Praha: Krystal OP, 2003. ISBN 80-85929-59-7
• O lásce. Výběr otázek z Teologické sumy (STh I-II, ot. 22-29; STh II-II, ot. 23-28, 44; STh I, ot. 20, 21, 60), přel. K. Šprunk, Praha: Krystal OP, 2005. ISBN 80-85929-71-6
• O stvoření. Výběr otázek z Teologické sumy (STh I, ot. 44-49), přel. T. Machula, Praha: Krystal OP, 2008. ISBN 978-80-87183-03-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Summa theologiae na Wikimedia Commons
• Dílo Summa Theologiae ve Wikizdrojích (anglicky)
• Dílo Summa Theologiae ve Wikizdrojích (latinsky)
• Corpus thomisticum, kompletní dílo Tomáš Akvinského, rozsáhlá bibliografie, indexy a mnoho dalších informací
• Český překlad – Summa theologiae latinsky s paralelním českým (Olomouc, 1937–1940, info) a anglickým překladem