Spindelbach
| Spindelbach | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Výsluní |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′50″ s. š., 13°11′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Výsluní |
  Spindelbach | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spindelbach je zaniklá vesnice, která ve středověku stávala v Krušných horách v katastrálním území města Výsluní v okrese Chomutov.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice se v písemných pramenech objevuje ve tvarech: Spinnelbach (1356), Spinnebuch (1367), Sspindlpach (1449) a Spindlbach (1481).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologického výzkumu vesnice vznikla ve druhé polovině třináctého století.[2] První písemná zmínka o Spindelbachu je z roku 1356, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství, a nachází se v listině pánů z Alamsdorfu. Roku 1367 udělil král Václav IV. hrad Hasištejn a mimo jiné také polovinu Spindelbachu v léno panu Bernhardovi ze Šumburka.[3] Když si bratři Vilém a Aleš ze Šumburka v roce 1431 rozdělili perštejnské panství, získal polovinu vesnice Vilém.[4] Později byli jejími majiteli Vilém z Illburka a Fictumové, kteří ji roku 1481 prodali Hasištejnským z Lobkovic.[3] Zpráva o prodeji je poslední přímou zmínkou o vesnici. Později se jméno Spindelbach objevuje již jen jako pomístní název rybníka, luk a lesů.[3]
Na samotném okraji vesnice a v její blízkosti byly archeologicky doloženy tři zaniklé sklárny datované přibližně do poloviny třináctého století.[5]
Popis vesnice
[editovat | editovat zdroj]Vesnice se nacházela v severním výběžku katastrálního území města Výsluní. Stála v nadmořské výšce 800–880 metrů na jižně orientovaném svahu údolí bezejmenného potoka. Místo porůstá les.[6] Její domy stály ve dvou řadách na obou březích potoka, který tvoří osu vesnice, v délce 1100 metrů a na ploše o velikosti 25 hektarů. Svým charakterem tedy patří mezi lesní lánové vsi. Terénní relikty dokládají existenci třiceti usedlostí. V plužině vsi se částečně dochovaly mezní pásy, které vymezovaly hranice jednotlivých usedlostí.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Špindlbach, s. 281.
- ↑ DERNER, Kryštof. Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Praha, 2017 [cit. 2024-09-15]. 175 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Hrubý. s. 19–20. Dostupné online.
- ↑ a b c HYLMAROVÁ, Lucie. Hmotná kultura středověké usedlosti. Zaniklý Spindelbach v Krušných horách. Praha, 2012 [cit. 2016-12-04]. 88 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Tomáš Klír. s. 19–20. Dále jen Hylmarová 2012. Dostupné online.
- ↑ PACHNER, Jaroslav. Šumburk. Památky, příroda, život. 2008, roč. 40, čís. 1, s. 27. ISSN 0231-5076.
- ↑ Hylmarová, s. 19
- ↑ Hylmarová, s. 10
- ↑ Hylmarová, s. 24
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYLMAROVÁ, Lucie; KLÍR, Tomáš; ČERNÁ, Eva. Železné předměty ze zaniklého Spindelbachu v Krušných horách. K výpovědi detektorového průzkumu. Archaeologia historica. 2013, roč. 38, čís. 1–2, s. 569–609. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
