Sojuz TMA-01M
| Sojuz TMA-01M | |
|---|---|
| Údaje o lodi | |
| Typ | Sojuz 7K-STMA-M |
| Výrobní číslo | 701 |
| COSPAR | 2010-052A |
| Výrobce | RKK Eněrgija |
| Provozovatel | CNIIMaš |
| Údaje o letu | |
| Členů posádky | 3 |
| Datum startu | 7. října 2010 23:11 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletová rampa | LC1 |
| Nosná raketa | Sojuz-FG |
| Délka letu | 159 dní, 8 hodin a 43 minut |
| Datum přistání | 16. března 2011 7:54 UTC |
| Místo přistání | step u Arkalyku |
| Spojení se stanicí | |
| Spojení se stanicí | 10. října 2010 00:01 UTC |
| Délka spojení | 157 dní, 4 hodin a 26 minut |
| Odlet ze stanice | 16. března 2011 4:27 UTC |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva Kelly, Kaleri a Skripočka | |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz TMA-19 Následující Sojuz TMA-20 | |
Sojuz TMA-01M je ruská kosmická loď řady Sojuz, první z nové série TMA-M. Dne 7. října 2010 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila tři členy Expedice 25 – Alexandra Kaleriho, Olega Skripočku a Scotta Kellyho.[1] Poté zůstane u ISS jako záchranná loď až do března 2011, kdy se s ní stejná trojice kosmonautů vrátí na Zem.
Sojuz TMA-01M je první loď nové, „sedmistovkové“[p 1] série TMA-M. Původně (v létě 2006) se plánoval start prvního lodi nové série už v září 2008, jako velitel lodi byl tehdy určen zkušený kosmonaut oddílu RKK Eněrgija Alexandr Kaleri. Práce na modernizaci lodi se však protahovaly, a tak byl let postupně odkládán až na podzim 2010.[2]
Posádka
[editovat | editovat zdroj]
Alexandr Kaleri (5), velitel, RKK Eněrgija- Oleg Skripočka (1), palubní inženýr 1, RKK Eněrgija
Scott Kelly (3), palubní inženýr 2, NASA
V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Záložní posádka
[editovat | editovat zdroj]- Sergej Volkov,[1] velitel, CPK
- Sergej Revin,[1] palubní inženýr 1, RKK Eněrgija
- Ronald Garan,[1] palubní inženýr 2, NASA
Konstrukční změny verze TMA-M
[editovat | editovat zdroj]Hlavním rozdílem nové lodi proti Sojuzům TMA je náhrada starého palubního počítače navigačního systému Argon-16[3] (2 kB RAM, 16 kB ROM, 200 000 instrukcí/s) o hmotnosti 70 kg a spotřebě 280 W novým RISC počítačem CVM-101 (2 MB RAM, 2 MB ROM, 6 mil. instrukcí/s) o hmotnosti 8,8 kg a spotřebě 40–60 W. V navigačním systému je namísto původních 6 bloků o celkové hmotnosti 101 kg nově instalováno 5 bloků o hmotnosti 42 kg. Tím došlo ke snížení spotřeby z původních 402 W na 105 W. Dále došlo k výměně historického měřícího a telemetrického systému. Místo stávajícího, sestávajícího z 30 bloků o hmotnosti 70 kg, byl instalován nový systém MBITS. Ten je složen ze 14 bloků o celkové hmotnosti 28 kg a jeho spotřeba je 29–85 W namísto 84–140 W u původní varianty. Dalšími změny byly provedeny v termoregulačním systému lodi.[4] Díky celkovým úsporám hmotnosti palubního vybavení je nyní možno na palubě Sojuzu TMA-M vynášet společně s posádkou dalších 120 kg nákladu, namísto 50 kg u varianty TMA. Díky modernizaci a zjednodušení vybavení rovněž dojde ke zjednodušení a zrychlení výroby a testování lodí Sojuz. [5]
Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]
Soujz TMA-01M vzlétl z kosmodromu Bajkonur 7. října 2010 v 23:11 UTC. Ke spojovacímu uzlu modulu Poisk Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se připojil po dvoudenním letu 10. října v 00:01 UTC.[6]
Součástí komplexu ISS byl až do 16. března 2011, kdy se ve 4:27 UTC odpojil a v 7:54 UTC přistál v kazašské stepi 86 km severoseverovýchodně od Arkalyku.[6]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ „Sedmistovková“ série podle výrobních čísel nových lodí, od 701 výše.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-09-30 [cit. 2009-10-02]. Kapitola Планируемые полёты. Dostupné online. (rusky)
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2009-05-18 [cit. 2009-10-02]. Kapitola Александр Юрьевич Калери. Dostupné online. (rusky)
- ↑ XXXIV Академические чтения по космонавтике, посвященные памяти академика С.П.Королёва и других выдающихся отечественных ученых – пионеров освоения космического пространства [online]. Moskva: Комиссия РАН по разработке научного наследия пионеров освоения космического пространства [cit. 2009-10-02]. Kapitola Секция 17. Развитие российских пилотируемых транспортных кораблей «Союз»: опыт эксплуатации, планируемая модернизация. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07. (rusky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.federalspace.ru [online]. [cit. 2010-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-20.
- ↑ Archivovaná kopie. submicron.ru [online]. [cit. 2010-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-14.
- ↑ a b VÍTEK, Antonín. 2010-052A - Sojuz TMA-M [online]. Praha: Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, rev. 2010-10-13 [cit. 2010-10-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz TMA-01M na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
