Toto je neúplný seznam tornád, která se objevila a byla zaznamenána na území Česka.

• 30. července – Tornádo o síle F3–F4 v Praze: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na Hradě a Vyšehrade. Vyvrátil od základů starou a tedy velmi pěknou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě“. Kosmova Kronika česká, 1.P, 1119

• 24. května – Tornádo o síle F3 v jihočeských Kestřanech.^[1]

• 6. července – Tornádo o síle F3 vpodvečer prošlo jihočeskými obcemi Neznašov, Temelín a Sedlec.^[1]
• 14. srpna – Tornádo o síle F3 bylo zaznamenáno v obci Koclířov východně od Svitav.^[1]

• 1. května – V Benátkách a Litomyšli byl zaznamenán ničivý povětrnostní úkaz, pravděpodobné tornádo o síle F2–F3.^[1]

• 5. srpna – Tornádo o síle F2–F3 bylo zaznamenáno v severomoravském Fulneku.^[1]

• 27. července – Pravděpodobné tornádo o síle F2 v obcích Ročov, Peruc a Donín jihovýchodně od severočeských Loun.^[1]

• 13. srpna – Tornádo o síle F3 zasáhlo ve večerních hodinách Olomouc.^[1]

• 9. července – Před polednem bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeské Dobrušce.^[1]

• 21. června – Pravděpodobné tornádo o síle F2 bylo večer zaznamenáno ve středočeských Milčicích.^[1]

• 31. července – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeských obcích Stolín, Olešnice, Zábrodí, Červený Kostelec, Horní Radechová a Žďárky.^[1]

• 2. června – Kolem šesté hodiny podvečerní prošlo tornádo o síle F2 severočeskou oblastí Třebenice, Lovosice, Žalhostice, Litoměřice, Žitenice.^[1]

• 26. července – Tornádo o síle F2 prošlo přes Roseč, Políkno, Horní Žďár, Dolní Žďár, Malíkov nad Nežárkou a Horní Pěnu na Jindřichohradecku, zaznamenána byla i 2 úmrtí a 1 zranění.^[1]

• 27. července – Mezi jednou a druhou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 přes obce Nová Ves, Krásná Studánka, Fojtka na Liberecku.^[1]

• 9. června – Tornádo o síle F2 v obci Čížov na Vysočině.^[1]

• 2. května – Tornádo o síle F2–F3 zasáhlo severočeské Louny, zaznamenáno bylo 1 úmrtí.^[1]

• 25. května – Předpolednem zasáhlo tornádo o síle F2 oblast východně od Domažlic, od Nýrska severním směrem přes Pocinovice, Loučim, Poběžovice, Úboč, Kanice a Staňkov až po Kladruby, zaznamenáno bylo několik zranění a více než 2 úmrtí.^[1]

• 6. července – Tornádo o síle F2 bylo kolem sedmé hodiny večerní zaznamenáno v Praze.^[1]

• 20. května – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 u obcí Sady, Vésky a Kunovice na Uherskohradišťsku.^[1]
• 26. srpna – Po páté hodině odpolední zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Kunvald, Kunačice a Bubnov.^[1]

• 19. července – Po jedenácté hodině dopolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve východočeských Černíkovicích.^[1]

• 30. dubna – Kolem šesté hodiny vpodvečer bylo zaznamenáno tornádo o síle F2–F3 v Olešnici v Orlických horách.^[1]

• 8. května – Tornádo o síle F2 v severočeské Smolnici.^[1]

• 13. října – Tornádo popsal při svém pobytu v klášterním bytě na Starém Brně přírodovědec Gregor Johann Mendel. Jednalo se o první doložené tornádo na jižní Moravě, o měsíc později Mendel přednesl svoje poznatky na zasedání Přírodovědeckého spolku. Podle něj tornádo vzniklo krátce před svým vstupem do města a brzy po jeho opuštění zase zaniklo, vzdušný vír postupoval od západu k východu, jeho dráha byla dlouhá 7,5 kilometru o přibližné šířce od 100 po 220 metrů.^[2][3] Vyskytlo se kolem jedné hodiny odpolední a mělo sílu F2.^[1]

• 29. června – Před polednem bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve slezské Opavě.^[1]

• 7. září – Před polednem prošlo tornádo o síle F2 východočeskou oblastí Smidary, Myštěves, Podlesí, Šaplava, Bašnice, Chvalina a Svatogothardská Lhota.^[1]

• 12. června – Tornádo o síle F2 bylo odpoledne zaznamenáno v severočeských Litoměřicích.^[1]

• 7. dubna – Pravděpodobné tornádo o síle F2 před čtvrtou hodinou odpolední zasáhlo severočeský Křimov.^[1]
• 29. dubna – Tornádo o síle F2 zaznamenaly jihočeské Slavonice, Maříž a Krásné Pole.^[1]

• 1. července – Mezi pátou a šestou hodinou odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 v obcích Lomnice nad Popelkou a Dřevěnice severovýchodně od Jičína.^[1]

• 7. srpna – Tornádo o síle F2 bylo zaznamenáno kolem jedné hodiny odpolední v severočeské Slunečné a Svobodné Vsi na Českolipsku.^[1]
• 24. srpna – Kolem jedenácté hodiny dopoledne zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Prosečné a Klášterská Lhota.^[1]

• 3. září – Kolem deváté hodiny večerní bylo tornádo o síle F2 zaznamenáno v severočeských obcích Bohušovice nad Ohří a Počaply.^[1]

• 1. září – Před polednem zasáhlo tornádo o síle F2 Malšovice, dnešní část Hradce Králové, zaznamenány byly více než 2 zraněné osoby.^[1]
• 2. září – Mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 středočeskými obcemi Barochov, Babice, Nespeky, Pyšely, Městečko a Poříčí nad Sázavou, bylo zaznamenáno několik zraněných.^[1]

• 1. října – Kolem druhé hodiny odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Rašovice, Stružnice, Nové Zákupy a Noviny pod Ralskem na Českolipsku.^[1]

• 23. dubna – Kolem třetí hodiny odpolední prošlo tornádo o síle F2–F3 severočeskými obcemi Ostré, Lukov a Dubičná a zanechalo 25 zraněných osob.^[1]

• 11. května – Po sedmé hodině večerní zasáhlo tornádo o síle F3 obce Merklín, Klatovy a Bečov nad Teplou na Karlovarsku.^[1][4]
• 11. května – Téhož dne bylo zaznamenáno i pravděpodobné tornádo o síle F2 v západočeské Aši.^[1]

• 17. července – Před pátou hodinou odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Chuchelna a Řeky na Semilsku.^[5]

• 5. července – V půl jedné odpoledne bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v obcích Velká Losenice a Malá Losenice na Vysočině.^[5]
• 5. července – Téhož dne prošlo tornádo o síle F2 také v severomoravské Břidličné.^[5]
• 5. července – V půl třetí odpoledne bylo také zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve středomoravské Velké Střelné (dnešní vojenský újezd Libavá).^[5]

• 16. srpna – Po půl osmé večer bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve východočeské Dobrušce.^[5]

• 9. května – Kolem páté hodiny odpolední zaznamenaly tornádo o síle F2–F3 západočeská Krásná a Aš.^[5]

• 11. srpna – Před jedenácnou hodinou v noci bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v severočeských Jabloneckých Pasekách a Proseči nad Nisou.^[5]

• Meteorologové potvrdili tornádo v Rájci-Jestřebí v okrese Blansko.^[2][3]

• 16. července – Tornádo o síle F2 ve Spáleném Poříčí. Škody: Několik set metrů dlouhý pás zničeného lesního porostu,^[6] škody na domech, komplikace v dopravě vzniklé zatarasením komunikací ve městě.^[7]

• 27. června – Tornádo o síle F2 v okrese Rokycany. Škody: Zničené sady, lesní porosty, škody na rodinných domcích, strhané ploty a zdi, zničení několika stodol.^[8]

• 21. července – Tornádo o síle F2 v okrese Karlovy Vary. Škody: Značné poškození lesního porostu, vytvořeny rozsáhlé polomy, poškození střech několika domků a stodol.^[9]

• 12. června – Tornádo o síle F2 v Málkově, okres Chomutov. Škody: Četné poškození porostů podél silnic, škody na lesním porostu, škody na zemědělských plochách, zdemolovaná sportovní hala, zničení střech na zemědělském statku, poškozeno několik domků.^[10]
• 2. července – Tornádo o síle F2 v okrese Pelhřimov. Škody: Poničený lesní porost.^[11]

• 31. května – Tornáda o síle F3 a F2 v okrese Benešov a okres Havlíčkův Brod. Tornádo bylo způsobeno výskytem supercelární bouře Vyskytlo se i několik sekundárních savých vírů. Škody: Zcela zničeno několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.^[12]
• 20. července – Několik tornád o síle F2 na Moravě. Možný výskyt supercely. Škody: Značně poničené lesní porosty, škody na zemědělských staveních, poničená úroda, škody na obytných domcích, poničena zahrádkářská kolonie.^[13]

• 10. července – Tornádo poškodilo budovu v lese u Žlutic, doprovázené bylo silným krupobitím.^[4]

• 9. června – Velmi silné tornádo o síle F3 (252 až 332 km/h) v Litovli. Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. Škody: Poničeno či zcela zbořeno mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několik desítek metrů širokém a stovky metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tornádo za posledních 20 let.^[14]
• Tornádo poškodilo les u obce Vojkovice.^[4]

• 29. července – Tornádo o síle F2 v Krušných horách. Škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.^[15][4]

• 18. ledna – Možné tornádo v obci Třebeň, okres Cheb o síle F2.^[16]
• 28. února – Tornádo v obci Heřmanice u Jaroměře, okres Náchod o síle F1.^[17]
• 11. července – Tornádo o síle F1 v lesním prostoru v okolí města Trutnov vyvrátilo několik stromů.^[18]
• 19. července – Tornádo o síle F1 v obci Zbytiny, okres Prachatice strhalo několik střech.^[19]
• 28. září – Tornádo o síle F1 v obci Deštná u Jindřichova Hradce poničilo střechy a způsobilo lesní polomy.^[20]

• 25. června – Supercelární tornádo o síle EF2 (v úvaze byl i stupeň EF3) na Chrudimsku. Pravděpodobný výskyt sekundárních savých vírů – lokální a ostře vymezené vážné škody na lesním porostu, značně vzdálené od místa působení mateřského tornáda. Škody: rozsáhlé polomy v lesích, místy byly staré smrkové lesy zcela zničené. Mnohaleté stromy byly zlomeny v půli a odhozeny, některé stromy odkorněny a „oškubány“. Poničení mnoha budov, zejména stržení střech. Nejsilnější a nejničivější tornádo od „Litovelského“ tornáda. Škody jsou dodnes^[kdy?] viditelné na lesním polomu z letiště Podhořany – směr Krkanka (Železné hory).^[zdroj?]

• 26. dubna bylo viděno tornádo ve Slaném. Škody byly minimální.^[zdroj?]

• 21. června – Prostějov (Kralice), škody: Poničení pole s řepkou, žádné větší škody nevznikly. Síla tornáda byla EF1.^[zdroj?]

• 26. května 2011 – Lbín, Žalany a Rtyně na Teplicku, škody: odnesená střecha zemědělského statku, poškozené střechy, desítky polámaných stromů, poškozené dětské hřiště.^[21]
• 21. června – Pardubice (Staré Čívice), škody: Poničení budov a průmyslových objektů. Síla tornáda dosáhla F2.^[22]

• 18. června – Krnov, konkrétně městské části Kostelec a Ježník. Tornádo prošlo po dráze 5 km během 3 minut, poškodilo cca 40 domů, poškodilo auta, vyvrátilo stromy a způsobilo lehká zranění u 10 osob.^[23]
• 27. května – Chotětov, kde se objevila pouze tromba, která netrvala ani 3 minuty.

• 24. května – Červená Hora, tornádo zničilo střechu zemědělské usedlosti, kompletně srovnalo se zemí zděnou stodolu, poničilo střechy teletníku a kravína a zlikvidovalo stromořadí podél silnice do sousedního Žernova. Obec odřízlo od elektrické energie.^[24]

• 23. září – Horšov. Dle výrazných škod na statku v Horšově a popadaných stromů v úzkém pásu dlouhém 3 km byla stanovena intenzita tornáda na EF1.^[25]
• 23. září – Chrášťany (okres Rakovník). Tornádo zprvu zasáhlo Kněževes a Chrášťany, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté tornádo způsobilo extrémní polomy v nedalekém lese a ohnulo 2 stožáry vysokého napětí. Tornádo mělo intenzitu EF1.^[26]

• 24. června – Tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku o síle EF4.^[27][28] Silně bylo poničeno 7 obcí, 6 mrtvých, 200-300 zraněných.^[29][30]
• 24. června – Podle rozsahu škod ve Stebně a Blatnu byly projevy bouře na Podbořansku několik dní považovány za výsledek tornáda o síle EF2,^[31][32] ale meteorologové následně stanovili za příčinu downburst, silný sestupný proud studeného vzduchu.^[33]

• 6. května – Na přeháňce, která postupovala od Hradce Králové směrem na Pardubice, se vyskytlo slabé tornádo s odhadovanou intenzitou F0.^[34]
• 13. června – Ve městě Lanžhot na Břeclavsku bylo zaznamenáno tornádo o síle IF1+. Vyvrátilo několik stromů a poškodilo přibližně 30 domů.^[35]
• 29. června – Potvrzen výskyt slabého tornáda síly IF1 (dle nové International Fujita scale připravované Evropskou laboratoří silných bouří ESSL) u obce Sviny.^[36]
• 10. září – Slabé tornádo poškodilo v obci Hrabětice na Novojičínsku několik střech, vyvrátilo několik stromů a poškodilo místní kapličku.^[37]
• 15. září – Zlín zasáhlo ve čtvrtek odpoledne slabé tornádo, intenzity IF1.^[38] Potvrdili to odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hasiči v souvislosti s průtrží mračen a silným větrem ve čtvrtek ve Zlíně vyjížděli pouze k poškozenému billboardu v místní části Malenovice.^[39]

• 31. března – Český hydrometeorologický ústav spolu se skupinou Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) potvrdili výskyt slabého tornáda pravděpodobně síly F0 až F1+ mezi obcemi Kunštát a Letovice, kontakt se zemí byl zaznamenány u obcí Nýrov a Lhota.^[40][41]
• 29. dubna – Český hydrometeorologický ústav začal prošetřovat škody způsobené možným tornádem F1 u obcí Lubná a Polička na Svitavsku.^[42][43]
• 29. dubna – Terénní průzkum organizace Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) potvrdil výskyt slabého tornáda u obce Nejepín na Havlíčkobrodsku.^[44]
• 10. června – Obec Lubná u Poličky na Svitavsku byla kolem 12:30 zasažena tornádem o odhadované intenzitě F0 až F1.^[45]
• 30. července – Jižně od Chlumce nad Cidlinou bylo potvrzeno slabé tornádo o intenzitě F0 až F1.^[46]
• 6. srpna – Na Nymbursku se objevily tromba a tornádo do síly F1 a způsobily velmi malé škody.^[zdroj?]
• 6. srpna – Na Ústecku se objevilo tornádo o síle F0 v podhorské oblasti, což není obvyklé, a neudělalo vůbec žádné škody.^[zdroj?]
• 7. srpna – Ve Fryštáku na Zlínsku se objevilo slabé tornádo do síly F1, škody byly minimální.^[zdroj?]
• 9. srpna – Na Rychnovsku se odpoledne objevilo slabé tornádo o síle F1, škody byly vyčísleny na 10 milionů korun.^[zdroj?]

• 18. května – Ve Valtířově na Ústecku udeřilo tornádo o síle F0+ až F1, škody byly minimální.^[47]

• Tornáda v ČR na Tornáda.cz
• BRÁZDIL, Rudolf; CHROMÁ, Kateřina; PÚČIK, Tomáš. The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere. 2020-06-29, roč. 11, čís. 7, s. 689. Dostupné online. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos11070689. (anglicky) 
• KARLÍK, Tomáš (kar). Ročně zasáhne Česko až pět tornád. Poprvé bylo zaznamenáno už před 900 lety. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-30. Dostupné online. 
• PIVOVAR, Jáchym; ČTK. ‚Satan v podobě víru.‘ Přehled tornád, která zasáhla v minulosti Česko. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25. Dostupné online.