Sestřelení bombardéru B-17G 44-83447 25. dubna 1945
B-17 přezdívaný „Létající pevnost“. Letoun stejného typu se zřítil u Skvrňan.
Nehoda
Datum	25. dubna 1945
Hlavní příčina	sestřelení, rozpad
Místo	u Skvrňan v Plzni
Zeměpisné souřadnice	49°44′58″ s. š., 13°19′56″ v. d.
Počátek letu	Molesworth, Spojené království
Letoun
Model	Boeing B-17G Flying Fortress
Dopravce	United States Army Air Forces
Registrace	44-83447
Následky
Na palubě osob	8
Zraněných	0
Mrtvých	3
Letoun	zničen

Sestřelení bombardéru B-17G 44-83447 25. dubna 1945 je událost, k níž došlo během mise amerického bombardéru B-17G Flying Fortress s/n 44-83447 z 427. bombardovací perutě 303. bombardovací skupiny^[1] zvané „Hell's Angels“, 8. letecké armády amerického armádního letectva při náletu na Plzeň v Protektorátu Čechy a Morava. Letoun poškozený střelbou z flaku explodoval a jeho trosky dopadly hlavně do zahrádkářské kolonie poblíž Skvrňan.^[1][2] Z osmičlenné posádky při pádu zahynuli tři letci, další čtyři padli do německého zajetí a velitel Mauger dokázal po seskoku padákem uprchnout a přejít k americkým jednotkám.^[2]

303. bombardovací skupina vznikla 28. února 1942 a aktivována byla 3. února 1942.^[3] Většinu roku 1942 strávili vojáci skupiny výcvikem, v srpnu a září se skupina přesunula do Velké Británie, kde působila v Molesworthu v rámci 8. letecké armády (Eighth Air Force).^[4][3] Ta byla založena 19. února 1942 jako VIII. Bomber Command^[5]:5 a 22. února 1944 byla přejmenována na 8. leteckou armádu. 303. bombardovací skupina vzlétla k první bojové misi 17. listopadu 1942.^[4][3] Sloužila jako bojová vzdušná síla na evropském bojišti, především prováděla strategické bombardování nepřátelských cílů ve Francii a Německu jako např. letiště, železnice či opevněné ponorkové doky, později průmyslovou výrobu, seřaďovací nádraží či města.^[3] Svoji přezdívku „Hell's Angels“ získala dle letadla, které jako první v celé 8. letecké armádě dokončilo 25 misí.^[4][5]:39 Celá bombardovací skupina odlétala za 2. světové války nejvíce misí ze všech skupin 8. letecké armády,^[4] její poslední misí byl dubnový nálet na Plzeň.^[3]

V 30. letech 20. století se společnost Boeing zúčastnila soutěže o dodávku 200 čtyřmotorových dálkových bombardérů, ale její prototyp havaroval, byť v soutěži exceloval svými parametry. Letecké sbory letoun objednaly v malé sérii a v roce 1938 byl uveden do služby. I následně se konstrukčně vyvíjel do mnoha variant a stal se 3. nejvyráběnějším bombardérem všech dob. Americké armádní letectvo jej během druhé světové války používalo především pro denní strategická bombardování proti nepřátelským průmyslovým a vojenským cílům. Armádní letectvo B-17 propagovalo jako strategickou zbraň, neb byl relativně rychlý, operoval ve velkých výškách, měl dlouhý dolet a těžkou obrannou výzbroj. Zároveň byl odolný a dokázal se z mise vrátit i s těžkými poškozeními.

Konkrétní letadlo 44-83447 bylo vyrobeno společností Douglas ve výrobním bloku B-17G-80-DL a dodáno k nasazení 10. dubna 1945.^[6]

Letounu B-17G Flying Fortress se sériovým číslem 44-83447 velel 1. pilot poručík Warren Mauger.^[2] Celou posádku tvořili:^[2][7][8]

• 1. pilot: 1./Lt. Warren F. Mauger (objevuje se i zápis Maugher)^[9]
• 2. pilot: 2./Lt. William T. Burgess
• navigátor: 1./Lt. George E. Knox
• bombometčík: 2./Lt. Henry G. Moss
• radiooperátor a střelec: Matthew W. Gorden
• střelec spodní věže: S/Sgt. Francis H. Kelley
• střelec horní věže: S/Sgt. Glenn R. Walling
• střelec: Sgt. Earl M. Dugan

1. americká armáda požádala o letecký útok na Škodovy závody,^[10]:22–23 protože šlo o poslední velkou a funkční zbrojovku nacistického Německa.^[1]:292 8. letecká armáda USAAF na zmíněnou žádost provedla misi č. 968,^[11] při níž zamířilo z Velké Británie na Plzeň ráno 307 B-17 z 1. bombardovací divize^{[12]:92[13][14]} v doprovodu 206 stíhaček P-51 Mustang, z toho 78 bombardérů mělo za cíl vojenské letiště na Borech.^[11][12]:92 Letce v průběhu přeletu nad cíl šokovalo bezprecedentní varování Škodováků před náletem, které bylo opakovaně odvysíláno stanicí BBC již v průběhu jejich letu.^[15][13] Protivzdušná obrana Plzně zahájila přípravy i přešla do stavu nejvyšší pohotovosti.^[13] Velitelství 8. letecké armády přikázalo bombardovat jen při vizuálním kontaktu,^[16] letouny se proto musely vracet nad cíl opakovaně a vzrůstalo nebezpečí sestřelu protivzdušnou obranou.^[17]

Letecký poplach byl v Plzni oznámen v 10.11.^[13] Nad Plzeň doletělo 276 letounů v doprovodu 188 stíhaček.^[15] První bomby začaly padat v 10.26 a zasáhly Lochotín,^[1]:292 tamní hořící budovy se staly orientačními body pro další nálety.^[18]

Letoun prvního poručíka Warrena Maughera patřil do 427. bombardovací perutě, která byla složkou 303. bombardovací skupiny.^[2] Bombardéru se podařilo nad Plzní shodit své bomby, když byl podle svědectví zasažen střelbou z těžkého flaku do středu trupu a do motoru na pravém křídle.^[2][19]:13 Podle svědectví Normana Petersona byl zasažen motor motor č. 3, okamžitě se objevily intenzivní plameny obalující celou gondolu motoru.^[19]:5[7] Jen omezeně ovladatelný letoun se naklonil na pravou stranu a letěl střemhlavě k zemi.^[2][7] Velitel Mauger nařídil posádce evakuaci, nasměroval letadlo nejlépe jak bylo možné a odešel do střelecké věže na přídi,^[7] kde spolu G. Knoxem, W. Burgessem a M. Gordenem opustili letadlo.^[19]:16 Ještě za letu létající pevnost explodovala, což letoun roztrhalo na několik částí a způsobilo velký rozptyl trosek na ploše mezi Křimicemi, Skvrňany a Radčicemi.^[2] Hlavní části letounu spadly do zahrádkářské kolonie poblíž tratě na Cheb na okraji Skvrňan, jedno z křídel severněji do polí směrem na Radčice.^[2][8][9]

Dva letci, jmenovitě Francis Kelley a Glenn Walling, zahynuli v troskách letadla.^[20][2][8] Poručík E. H. Jarland letící v jiném letadle stejné formace viděl zásah spodní kulové věže střelou z flaku a tak je pravděpodobné, že střelec F. Kelley v ní zemřel ještě před dopadem.^[19]:13 O nalezení těla Henryho Mosse nejsou záznamy, někteří členové posádky věří, že byl zabit v letadle flakem.^[20] Další čtyři letci, William Burgess, George Knox, Earl Dugan a Matthew Gorden, byli ošetřeni na křimickém zámku u hraběte Lobkowicze a následně zajati.^[2][8]

Velitel letounu, pilot Warren Mauger, opustil letadlo na přídi jako první.^[19]:16 Oheň mu popálil obličej a ruce.^[7] Než s určitými obtížemi otevřel padák,^[7] padal dlouho volným pádem, protože chtěl opustit oblast, kde vybuchovaly střely z flaků.^[2][9] Jediný další padák, který viděl, byl druhého pilota W. Burgesse.^[19]:9 Mauger se snesl na pole dřív, než něj začaly dopadat bomby shozené jiným letadlem.^[2] Nad to se k němu blížil sedlák, kterému mohl patřit jeden z okolních hořících domů, pro jistotu natáhl spoušť pistole, ale sedlák mával bílým šátkem.^[8] Odvedl jej do krytu, kde byla jeho manželka, plačící dítě a rodiče.^[8] Podle jeho vzpomínek jej v krytu dostihly výčitky svědomí nad tím, co za války dělal.^[2] Po náletu získal radu od sedláka, kudy se vydat k frontové linii, a z místa zdárně uprchl.^[7] Po 10 dní se skrýval a za pomoci dalších zemědělců se dostal zpět k jednotkám americké armády,^[2][7] zpět ve službě byl od 10. května.^[19]:7

Trosky letadla nebyly za války německými okupačními orgány odklizeny a po válce je neřízeně rozebrali obyvatelé.^[2]

Těla tří zahynulých letců byla pohřbena v Čechách, později byla exhumována.^[20] Letci H. Moss a G. Walling jsou pohřbení na kansaském Národním hřbitově ve Fort Scott a to ve společném hrobě s Clairem Evansem, Williamem Fanningem, Williamem Meiklem a Lelandem Slanem, dalšími letci zabitými téhož dne u Plzně.^[21] Seržant Francis H. Kelley je pohřben na Národním hřbitově v missurijském Springfieldu.^[22]

Na Křimickém náměstí v Křimicích je od roku 1996 umístěn pomník věnovaný památce americkým letcům sestřeleným při tomto náletu.^[23][24] Na kamenném památníku vytvořeném Jaroslavem Šindelářem a obsahujícím i kus ze zříceného letadla je uvedeno deset jmen obětí z několika posádek včetně Francise Kelleyho, Henryho Mosse a Glenna Wallinga.^[24][2][23] Pomník byl na náměstí nejdříve umístěn u zdi zámku, v roce 2014 byl přesunut do parkové části náměstí a blízkosti dalších dvou památníků.^[25] U památníku se každoročně pořádají vzpomínkové akce k uctění památky padlých ve světových válkách za účasti zástupců samospráv, amerického velvyslanectví, ozbrojených složek, Military Car Clubu Plzeň a dalších hostů.^[25][26][27]

• FOUD, Karel; KRÁTKÝ, Vladislav; VLADAŘ, Jan. Poslední akce : operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 1997. 179 s. ISBN 80-85254-98-0, ISBN 978-80-85254-98-3. OCLC 38455944 

• Letecký útok na Plzeň 25. dubna 1945

• Missing Air Crew Report pro B-17G 44-83447