Sergej Něčajev
| Sergej Něčajev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. záříjul. / 2. října 1847greg. Ivanovo |
| Úmrtí | 21. listopadujul. / 3. prosince 1882greg. (ve věku 35 let) Petrohrad |
| Povolání | spisovatel, militant, revolucionář a politik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sergej Gennadijevič Něčajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium – 21. listopadujul. / 3. prosincegreg. 1882, Petrohrad, Ruské impérium)[1] byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu. Zastával ideu zničení všech státních útvarů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Sergej Něčajev se narodil v Ivanovu chudým rodičům. Jeho otec byl číšník a malíř (podle jiných údajů byl řemeslníkem[1]). Již jako v mladíkovi se v něm vyvinulo povědomí o sociální nerovnosti a nadržování místní šlechtě.
V roce 1865 odešel Něčajev do Moskvy, kde pracoval pro historika Michaila Pogodina. O rok později odešel do Petrohradu, kde se stal učitelem v náboženské škole. Seznámil se s ilegální literaturou Děkabristů a Michaila Bakunina, který měl na Něčajeva zásadní vliv. V roce 1868–1869 se účastnil studentských protestů.
Emigrant
[editovat | editovat zdroj]V lednu 1869 byl na Něčajeva vydán zatykač, proto odešel nejprve do Moskvy a poté do Švýcarska.[1] Usadil se v Ženevě, kde předstíral, že je zástupce revolučního výboru, který utekl z Petropavlovské věznice. Díky tomu si vysloužil důvěru u Michaila Bakunina[1] a jeho přítele a spolupracovníka Nikolaje Ogareva[1].
V roce 1869 napsal Něčajev s Bakuninem knihu "Řada otázek revolucionářů", program pro „nemilosrdné zničení“ společnosti a státu.
Návrat
[editovat | editovat zdroj]Téhož roku se Něčajev vrátil do Moskvy pomocí Bakuninových ilegálních kontaktů. Předstíral, že je zástupce ruského oddělení "Celosvětové revoluční unie" (která neexistovala) a vytvořil pobočku ilegální organizace Narodnaja Rasprava.[1]
Jeden z členů organizace, Ivan Ivanov však nesouhlasil s Něčajevovými myšlenkami a opustil skupinu, což se mu stalo osudným. Dne 21. listopadujul./ 3. prosince 1869greg.[1] Něčajev a jeho přátelé Ivanova zmlátili, škrtili a nakonec zastřelili, tělo poté hodili do jezera dírou v ledu. Tento čin později použil spisovatel Fjodor Dostojevskij v románu Běsi,[1] kde Něčajeva má ztvárňovat jeden z hlavních hrdinů Petr Stěpanovič Verchovenskij.
Tělo bylo brzy nalezeno. Několik vrahů bylo zatčeno, sám Něčajev se však zatčení vyhnul a opět utekl do Ženevy.[1]
Pád
[editovat | editovat zdroj]V roce 1872 byl Něčajev zatčen v Curychu a předán do Ruska.[1] Následujícího roku byl za zabití Ivanova odsouzen na 20 let nucených prací v Petropavlovské věznici. Revolucionář a pozdější terorista Andrej Željabov mu chtěl pomoci utéct z pevnosti, Něčajev však odmítl.
Teprve v roce 1880 se Něčajev pokoušel navázat spojení s organizací Narodnaja volja, po níž chtěl, aby mu pomohla s útěkem. Nikdo však o něho neměl zájem, Narodnaja volja v té době totiž osnovala atentát na Alexandra II.
Něčajev zemřel osamocen ve své cele roku 1882.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Nechajev na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j Минаков, А. Ю. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-10-05]. Heslo НЕЧА́ЕВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Něčajev na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sergej Něčajev
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
