SUMO (z angl. small ubiquitin-like modifier), též sentrin, je malý signální protein, který vykazuje prostorovou podobnost s ubikvitinem. Je tvořen beta-skládanými listy omotanými kolem centrálního alfa-helixu, celkem se lidský SUMO skládá asi ze 101 aminokyselin. SUMO se v procesu sumoylace připojuje na lysinový postranní řetězec na cílovém proteinu, pokud se daný lysinový zbytek nachází v takzvaném SUMO-konsensuálním motivu ; možný je i proces opačný (desumoylace), navozovaný SUMO-specifickými proteázami.

Rozpoznáváme tři základní lidské isoformy tohoto proteinu, označované SUMO-1 až 3, přičemž isoformy SUMO-2 a SUMO-3 mají 95% shodu v sekvenční identitě a proto bývají označovány souhrnným názvem SUMO-2/3. SUMO-2/3 také obsahuje SUMO-konsensuální motiv umožňující tvorbu řetízků SUMO-2/3 (polysumoylaci) analogickou polyubikvitynylaci.

Navázání SUMO proteinu (na rozdíl od ubikvitinace) nemá nic společného s rozkladem cílového proteinu v proteazomech. Naopak jsou proteiny obvykle díky sumoylaci ještě stabilnější. Účastní se tak fundamentálních procesů, jako je jaderný transport, signální transdukce, odpověď na stres a buněčný cyklus.

• Geiss-Friedlander R., Melchior F. (2007): Concepts in sumoylation: a decade on. Nature Reviews Molecular Cell Biology, 8, 947-956
• POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.]: Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 928. 
• Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SUMO na Wikimedia Commons