Rosemary Casalsová
| Rosemary Casalsová | |
|---|---|
.jpeg) | |
| Narození | 16. září 1948 (75 let) San Francisco |
| Alma mater | George Washington High School |
| Povolání | tenistka |
| Ocenění | Sarah Palfrey Danzig Award (2001) Mezinárodní tenisová síň slávy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosemary „Rosie“ Casalsová (* 16. září 1948, San Francisco) je bývalá americká tenistka. V roce 1970 byla světovou trojkou ve dvouhře. Na French Open si zahrála finále dvouhry v letech 1970 a 1971. V prvém případě podlehla Australance Margaret Courtové, ve druhém krajance Billie Jean Kingové. Byla čtyřikrát v semifinále Wimbledonu (1967, 1969, 1970, 1972) a jednou v semifinále Australian Open (1967).
V ženské čtyřhře se stala pětinásobnou wimbledonskou šampionkou (1967, 1968, 1970, 1971, 1973) a čtyři tituly získala na US Open (1967, 1971, 1974, 1982). Při všech těchto triumfech jí po boku stála krajanka Billie Jean Kingová, krom US Open 1971, kde vytvořila pár s Australankou Judy Tegartovou Daltonovou, a US Open 1982 odehrála s další australskou tenistkou Wendy Turnbullovou. Dvakrát v ženském deblu vyhrála Turnaj mistryň (1973, 1974), poprvé ve dvojici s Margaret Courtovou, podruhé s Billie Jean Kingovou.
Ve smíšené čtyřhře přidala do sbírky dva wimbledonské tituly (1970, 1972) a jedno vítězství ve Flushing Meadows. Obou wimbledonských triumfů v mixu dosáhla s Rumunem Iliem Năstasem, na americkém mezinárodním mistrovství zvítězila s krajanem Dickem Stocktonem.
S americkou reprezentací sedmkrát ovládla Pohár federace (1970, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981). Má v této soutěži na kontě 34 výher a pouhé dvě prohry.[1]
Za svou kariéru vyhrála 112 profesionálních turnajů, druhý největší počet za Martinou Navrátilovou. Během kariéry vydělala na turnajích 1,3 milionu dolarů.[2]
Patřila k aktivistům, kteří na konci 60. let dvacátého století prosadili sjednocení amatérského a profesionálního tenisu, vznik otevřené éry, k čemuž ji motivovalo i to, že sama pocházela z velmi chudých poměrů. Patřila též k bojovnicím za vyšší odměny ženským tenistkám, a tím pádem stála i u zrodu organizace WTA, která právě z tohoto boje vzešla.[3] V roce 1972 byla na Wimbledonu donucena převléknout se do bílého oblečení, když přišla na kurt v oděvu s purpurovým vzorem. Později vtipkovala, že se toto oblečení stalo slavnějším než ona.[4]
Byla vzdálenou příbuznou slavného violoncellisty Pabla Casalse.[4] Její rodiče přišli do USA ze Salvadoru.
V roce 1996 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rosie Casals. Billiejeankingcup.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Rosie Casals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nikoho nepouštějte ven! Před 50 lety v horkém londýnském létě vznikla WTA. Livesport.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Casals, Rosemary. Encyclopedia.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Rosie Casals - International Tennis Hall of Fame. Tennisfame.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosemary Casalsová na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
