Rosekruciánské pamflety, též rosekruciánské manifesty, jsou souborem několika textů o údajném rosekruciánském Bratrstvu, jeho dějinách, schopnostech a cílech. Byly vydávány v Německu mezi lety 1614 a 1617, a zahrnují především díla Fama Fraternitatis „Zpráva o Bratrstvu“ a Confessio Fraternitati „Vyznání Bratrstva“, na které pak navazuje Chymische Hochzeit Christiani Rosenkreutz Anno 1459 „Chymická svatba Christiana Rosenkreutze léta páně 1459“ z roku 1616. Myšlenky pamfletů jsou založeny na syntéze křesťanství, především luteránství, a esoterického chápání Přírody, především na alchymii. Významně se v nich odráží Paracelsovo dílo, Monas hieroglyphica Johna Dee a De arte cabalistica Johanna Reuchlina.^[1]

Manifesty se dočkaly velkého pozitivního i negativního ohlasu, během prvních šesti let vyšlo přes dvě stě reakcí, na začátku 18. století už jich bylo zhruba osm set. Negativní reakce chápaly tyto pamflety jako díla spojená s kacířstvím nebo politickou agitací, pozitivnější je spojovala s dávnou esoterickou moudrostí, především pak s alchymií a hermetismem. Ve skutečnosti ale Bratrstvo v těchto textech nejspíše vůbec neexistovalo a autorem textů byli členové Učené a křesťanské společnosti založené v roce 1610 luteránským teologem Johannem Valentinem Andreaem, přičemž je pravděpodobné, že první dvě díla vznikla kolektivně, zatímco Chymickou svatbu napsal Andreae sám. 

Rukopisy Famy Fraternitas kolovaly Tyrolskem už zhruba od roku 1610 a zde se ním seznámil alchymista Adam Haselmayer, který v březnu 1612, vydal text Auch einer kurtzen Responsion, „Ještě jedna krátká odpověď”, který pochvalně reaguje na rosekruciánské myšlenky. Vydání bylo nejspíše financováno Augustem, knížetem z Anhalt-Plötzkau, text pak vycházel z Lutherových a především Paracelsových myšlenek.^[2] V roce 1914 pak byly v jednom svazku v německém Kasselu kromě Odpovědi vydány ještě další dva texty: samotná Fama Fraternitas a Allgemeine und General Reformation der gantzen weiten Welt „Všeobecná a univerzální náprava celého světa”, převzatá pasáž z díla Ragguagli di Parnaso „Novinky z Parnassu“ Trajana Boccaliniho. Téhož roku došlo ještě k jednomu vydání, které bylo doplněno o další „odpověď“ rosekruciánským bratřím. V dalším vydání, z roku 1615, byl vypuštěn Bocalliniho text, ale bylo přidáno Consideratio brevis Phillipa Gabelly, vycházející z díla Johna Dee Monas hieroglyphica, a především Confessio Fraternitatis „Vyznání Bratrstva“, sepsané latinsky. Do roku 1617 vyšlo celkem devět německých vydání manifestů, každé s menšími úpravami. V roce 1616 byla navíc byla ve Štrasburku vydána Chymische Hochzeit Christiani Rosenkreutz Anno 1459 „Chymická svatba Christiana Rosenkreutze“.^[1][3]

Fama Fraternitas je krátký text^{[pozn. 1]}, který začíná poukazem na významný dar Boha člověku, schopnost číst v Knize přírody, a o přicházející všeobecné nápravě spojené s osobou „našeho bratra C. R., Němce rodem, vůdce a původce našeho Bratrstva“. Ten měl být od útlého věku vychováván v klášteře a následně se vydat na pouť do Jeruzaléma, která však nakonec skončila v Damašku. Tam se R. C. setkal s místními mudrci, naučil se fyzice, matematice a arabštině a poté se vypravil do Egypta a Maroka. Když se ale navrátil do Evropy tak se mu učenci pro svůj konzervatismus vysmáli a odmítli jeho Axiomata. Pozitivně je však zmiňováno Paracelsovo dílo. R. C. se nakonec usadil v rodném Německu, kde se věnoval studiu matematiky a výrobě jemných přístrojů a po pěti letech s dalšími třemi bratry založil Bratrstvo, které mělo sto let zůstat v utajení. Autoři Famy se prezentují jako třetí generace této společnosti, kteří mají odhalit rosekruciánské myšlenky veřejnosti. Hlásí se k víře v Ježíše Krista, ale očištěné od pověr, k přijímání podobojí, a věrnosti Svaté říši římské.^[3]

Confessio Fraternitatis^{[pozn. 2]} odmítá obvinění z kacířství i úkladů proti světské moci, zároveň pak odsuzuje papežství a islám jako provinilce proti Kristově vůli a nabízí vládcům Říše modlitby, tajemství a zlato Bratrstva. Dále zmiňuje politickou reformu navrhovanou Bratrstvem a nadcházející konec věků, kromě toho text útočí na „falešné alchymisty“ nabízející proměnu zlata namísto duchovního vědění.^[3]