Resslova
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 2
Část obce	Nové Město
Poloha	50°4′32,76″ s. š., 14°24′59,41″ v. d.
Začíná na	Jiráskovo náměstí
Končí na	Karlovo náměstí
Historie
Pojmenováno po	Josef Ressel
Další údaje
Délka	asi 320 m
PSČ	120 00
Kód ulice	467561
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Resslova ulice na Novém Městě v Praze spojuje Jiráskovo náměstí a Karlovo náměstí. Nazvána je na počest vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla^[1] (1793–1857). V budově bývalého Jiráskova gymnázia v čísle 10 je základní a další školy střední. Na rohu s ulicí Na Zderaze je dominantou Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje^[2] postavený v 30. letech 18. století.

V červnu roku 2017 byly odhaleny dvě pamětní desky připomínající osudy manželů Loudových a Jesenských, kteří pomáhali československým parašutistům při atentátu na Reinharda Heydricha.

Původně vedla ulice od Karlova náměstí jen k ulici Na Zderaze. Od 17. století měla název "Nad Hurtem", "U Hurta" nebo Hurtovská. Teprve po zbourání Svatováclavské trestnice a úpravách terénu po roce 1889 byla Resslova prodloužena v dnešní trase až k Vltavě. Současný název údajně platí od roku 1894,^[3][4] ale plány Prahy ji pod názvem Resslova uvádějí už od roku 1884, tedy už v době před jejím rozšířením.^[5]

severní strana od Karlova náměstí

• Budova Českého vysokého učení technického čp. 293/II, nárožní, vchod z Karlova náměstí, arch. Vojtěch Ignác Ullmann
• Bývalý dům emeritních kněží u sv. Karla Boromejského, čp. 307/II, Resslova 9, barokní stavba arch. Pavel Ignác Bayer a Kilián Ignác Dientzenhofer, dnes školní budova ČVUT, přístupná dvorem z Karlova náměstí
• Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje^[6] – barokní chrám s Národním památníkem hrdinů heydrichiády
• bývalá hospoda Na Zderaze, rohový dům čp. 1939/II Resslova 7 /Na Zbořenci
• Českoslovanská akademie obchodní^[7] čp.1940/II Resslova 5, založená roku 1872. Jednalo se o nejstarší obchodní školou s českým vyučovacím jazykem v českých zemích. Jejím prvním ředitelem byl Emanuel Tonner
• Nárožní dům do Jiráskova náměstí - čp. 1775/II Resslova 1, poslední bydliště a úmrtní dům Aloise Jiráska, v přízemí a suterénu restaurace Potrefená husa^[8]

jižní strana od Karlova náměstí

• rohová budova Reiffeisenbanky na místě renesančního domu U Šálků, zbořeného v asanaci po roce 1900 (domovní znamení přeneseno do Lapidária Národního muzea; vstup Karlovo náměstí 10
• Jiráskovo gymnázium Resslova, čp. 308/II, od r. 1949 základní škola Resslova 10, související mateřská škola ve Václavské ulici čp.273/II ^[9]
• Českoslovanská akademie obchodní dr. Edvarda Beneše, čp. 1780/II Resslova 8, na fasádě pamětní deska zdejšího profesora Josefa Václava Sládka
• Kostel svatého Václava na Zderaze – gotická budova na někdejší Břežské skále, Resslova 6, v přízemí galerie Via Art^[10]
• Budova bývalého Energovodu nárožní dům do Gorazdovy ulice, čp. 1969/II, postaven roku 1959 na místě domu vybombardovaného při náletu na Emauzy roku 1945
• Tančící dům – na nábřeží, v prodloužení ulice do Jiráskova náměstí

• EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 87–89. 
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Resslova, s. 912–916. 
• BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Resslova na Wikimedia Commons