For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Radomilická mokřina.

Radomilická mokřina

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Radomilická mokřina
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Radomilická mokřina
Radomilická mokřina
Základní informace
Vyhlášení30. prosince 1991
VyhlásilOkresní úřad České Budějovice
Nadm. výška393–400 m n. m.
Rozloha45,41 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeské Budějovice
UmístěníZáblatí (Dříteň)
Souřadnice
Radomilická mokřina
Radomilická mokřina
Další informace
Kód1390
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Radomilická mokřina je přírodní rezervace v Českobudějovické pánvi ležící 0,5 km severně od Radomilic. Předmětem ochrany jsou mokřady s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů rostlin typické pro mokřadní vegetaci (např. hrachor bahenní, žebratka bahenní, hořec hořepník) a živočichů (např. kuňka obecná, nazývaná též kuňka ohnivá) a krajinně ekologickým významem. Současně se jedná o významné hnízdiště a stanoviště vodního ptactva.[3]

Rezervace zahrnuje nivu Radomilického potoka s menším rybníkem. Rozkládá se na ploše 45,46 ha[3] (jiný zdroj k roku 2011 uvádí 45,41 ha[4]) a na severní hranici se kolem rezervace nachází ochranné pásmo o velikosti 8,83 ha.[4] Byla vyhlášena v roce 1991. Oblast je vyhlášena současně jako evropsky významná lokalita[5] a vyjma toho je významným botanickým a ornitologickým místem.[6]

Radomilická mokřina se nachází severně od obce Radomilice a západně od obce Záblatí, obě části obce Dříteň v okrese České Budějovice. Lokalita leží na pravém a levém břehu Radomilického potoka v nadmořské výšce mezi 393 až 400 metrů.[6] Zmiňovaný potok skrze přírodní rezervaci protéká a vlévá se nedaleko hranice rezervace do Strpského rybníka. Rezervace se tak částečně nachází na nivě tohoto potoka.[7] Jižní až západní okraj rezervace je lemován železniční tratí Protivín–Zliv. Na severu a východě se nachází zemědělské plochy využívané jako louky a pole.

Detailní pohled na rybník v oblasti mokřiny

Z geomorfologického hlediska je oblast situována v Českobudějovické pánvi.[6] Povodím spadá oblast rezervace do povodí řeky Otavy.

Jedna strana rezervace je ohraničena železnicí

Přírodní rezervace byla vyhlášena 30. prosince 1991 v rozsahu 47 ha vyhláškou Okresního úřadu v Českých Budějovicích o zřízení chráněných přírodních výtvorů ochrany přírody.[3] Během znovuvyhlášení[3] rezervace ze dne 19. července 2011 došlo ke zmenšení rozlohy území na velikost 45,51 ha[4] vlivem přesnějšího zaměření hranice rezervace.[3] Během znovuvyhlášení došlo ke zrušení předchozího předpisu.[3]

22. prosince 2004 došlo k vyhlášení oblasti jako evropsky významná lokalita pod kódem CZ0313116.[4] Rozloha evropsky významné lokality je 47,4734 ha.[8] Důvodem vyhlášení byl výskyt kuňky obecné (Bombina bombina).[3]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Podloží lokality je tvořeno biotitickou pararulou, na které se nachází třetihorní jílovité písky mydlovarského souvrství.[7] Na třetihorních píscích se nachází čtvrtohorní deluviofluviální[p 1] sedimenty.[7] Půdní profil tvoří široký pás pseudoglejů a to převážně na mírně ukloněných svazích. V oblasti nivy potoka se nachází gleje s charakteristickými přechody ke gleji organozemnímu a organozemi.[7]

Velká část rybníka je silně zarostlá vegetací

Radomilická mokřina výrazně reaguje na změny počasí v průběhu let. Pokud je suché léto, je oblast téměř bez vody, naopak ve vlhkých letech je lokalita téměř celá zaplavena.[7]

Oblast rezervace je tvořena převážně stanovišti bezkolencových luk na vápenitých, rašelinných či hlinito-jílovitých půdách. Toto stanoviště zabírá celkem přes 27 % území. Na přibližně stejně velké rozloze se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky. Přes 20 % území je porostlé vegetací vysokých ostřic náležejících ke svazkům Phragmition communis a Caricion gracilis, a přes 10 % pak rákosinami eutrofních stojatých vod. Z dalších společenstev žádné nepřesahuje svým výskytem 10 %.[7]

Z vysokých ostřic se zde vyskytuje hlavně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima), rákos obecný (Phragmites australis) a ostřice štíhlá (Carex gracilis).[7] Dříve byl na lokalitě uváděn i hrachor bahenní (Lathyrus palustris), který byl ale při pozdějším výzkumu dle některých zdrojů nepotvrzen.[9] Jiný zdroj ale stále uvádí hrachor bahenní na lokalitě jako přítomný.[7]

Kuňka obecná

Rezervace je důležitým stanovištěm kuňky obecné (Bombina bombina), která se zde vyskytuje v počtu několika desítek volajících samců[7] v době rozmnožování. Vyjma kuňky obecné se zde vyskytuje i celá řada dalších obojživelníků, hlavně skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan zelený (Rana kl. esculenta) a rosnička zelená (Hyla arborea).[7] Z bezobratlých se zde vyskytuje například vážka Sympecma fusca a Lestes barbarus, pilatka Croesus varus či kobylka Conocephalus dorsalis.[7] Oblast slouží také jako významné hnízdiště vodního a mokřadního ptactva.[7] Jedná se například o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), vodouše rudonohého (Tringa totanus) či bekasinu otavní (Gallinago gallinago).[10]

Přírodní rezervace Radomilická mokřina je ohrožována vysoušením mokřiny a změnou v hospodaření na lokalitě i v okolí. Jelikož se na místě postupně upouští od hospodaření na přilehlých loukách, může dojít k rozpadu cenných lučních společenstev. Taktéž zemědělská činnost v blízkosti má za následek vyšší přísun živin na stanoviště a tedy postupné vytlačování původních druhů nitrofilními.[6] Tento přísun materiálu nastává převážně v době vydatných dešťů, kdy se Radomilický potok může na lokalitu rozlít a přinést jemnozrnný sediment bohatý na živiny a případně s vysokým obsahem pesticidů.[7] Dalším potenciálním nebezpečím by byla snaha obnovit rybaření na zarostlém a částečně vypuštěném rybníku, který tvoří významnou část lokality.[7] Tento rybník byl obnoven v roce 2004 ze zdrojů revitalizace říčních systémů.[7] Péči o rezervaci zajišťuje dle zákona Jihočeský kraj.

V současnosti dochází k regulaci hladiny vody v rybníku a tedy k ovlivňování hydrologických poměrů. K tomu se využívá postavené hradítko z 90. let 20. století[7] na odvodňovací stoce při severozápadním okraji lokality. Toto hradítko bylo koncem roku 2004 znovuvybudováno. Význam hradítka spočívá v tom, že v době dlouhodobého sucha zadržuje vodu na lokalitě. Nicméně pro jeho správnou funkčnost je třeba jeho pravidelná kontrola.[7] Ta se nepovedla zajistit v roce 2005, což se nepříznivě projevilo na rozmnožování kuňky obecné.[7] Taktéž na místech kulturní a ostřicové louky dochází ke kosení vzrostlého porostu, čímž se daří zpomalovat postup sukcese (především zazemňování).[7]

  1. Sedimenty usazené vlivem splavování materiálu z okolních svahů během dešťů či přinesené tekoucím tokem.
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b c d e f g Oznámení návrhu na nové vyhlášení přírodní rezervace Radomilická mokřina [online]. Krajský úřad Jihočeský kraj [cit. 2011-11-20]. [id_r=51096&par[view]=0 Dostupné online]. [nedostupný zdroj]
  4. a b c d Nařízení Jihočeského kraje č. 30/2011 [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-21. 
  5. http://www.nature.cz/natura2000/narizeni_vlady/CZ0313116.html
  6. a b c d Významná místa krajiny jižních Čech – Radomilická mokřina [online]. Česká geografická společnost [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Evropsky významné lokality v České republice – CZ0313116 – Radomilická mokřina [online]. Natura 2000 [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. 
  8. Evropsky významná lokalita Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.mokrinyuvomacku.webzdarma.cz [online]. [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  10. Výletník – Radomilická mokřina [online]. [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Radomilická mokřina
Listen to this article

This browser is not supported by Wikiwand :(
Wikiwand requires a browser with modern capabilities in order to provide you with the best reading experience.
Please download and use one of the following browsers:

This article was just edited, click to reload
This article has been deleted on Wikipedia (Why?)

Back to homepage

Please click Add in the dialog above
Please click Allow in the top-left corner,
then click Install Now in the dialog
Please click Open in the download dialog,
then click Install
Please click the "Downloads" icon in the Safari toolbar, open the first download in the list,
then click Install
{{::$root.activation.text}}

Install Wikiwand

Install on Chrome Install on Firefox
Don't forget to rate us

Tell your friends about Wikiwand!

Gmail Facebook Twitter Link

Enjoying Wikiwand?

Tell your friends and spread the love:
Share on Gmail Share on Facebook Share on Twitter Share on Buffer

Our magic isn't perfect

You can help our automatic cover photo selection by reporting an unsuitable photo.

This photo is visually disturbing This photo is not a good choice

Thank you for helping!


Your input will affect cover photo selection, along with input from other users.

X

Get ready for Wikiwand 2.0 🎉! the new version arrives on September 1st! Don't want to wait?