Naditec
 Naditec | |
|---|---|
 Kvetoucí naditec Prosopis pallida | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Caesalpinioideae |
| Rod | naditec (Prosopis) L., 1767 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Naditec[1] (Prosopis) je rod rostlin z čeledi bobovité. Zahrnuje asi 49 druhů, pocházejících zejména z Jižní Ameriky, v menší míře i v tropech a subtropech Starého světa. Naditce jsou dřeviny s dvakrát zpeřenými listy a s hustými klasy drobných žlutých květů s dlouhými tyčinkami. Často jsou výrazně trnité. Mají poměrně široké místní využití a jsou vysazovány i v jiných oblastech tropů a subtropů.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Naditce jsou stromy a keře s dvakrát zpeřenými listy. Na listech jsou přítomna extraflorální nektária v podobě žlázek. Rostliny mají často výrazné párové trny, vzniklé přeměnou palistů podobně jako u akátu. Květy jsou nejčastěji žluté, uspořádané v hustých klasech nebo hlávkách. Kalich je zvonkovitý, z 5 lístků. Koruna je složená z 5 na bázi více méně srostlých korunních lístků. Tyčinek je 10 a jsou mnohem delší než koruna. Semeník obsahuje mnoho vajíček. Plody jsou nepukavé, zploštělé nebo válcovité, s přehrádkami mezi semeny.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod naditec zahrnuje asi 49 druhů. Nejvíce druhů se vyskytuje v jižních oblastech Jižní Ameriky od jižní Brazílie a Bolívie po Chile a Argentinu, menší centrum druhové pestrosti je v Andách v Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Celkem 7 druhů se vyskytuje v oblasti Mexika a jz. USA. Ve Starém světě je rod zastoupen celkem 4 druhy. Největší areál má naditec Prosopis farcta, rozšířený od severní Afriky přes Arábii po Střední Asii a Indický subkontinent, a naditec africký (P. africana), který se vyskytuje v rovníkové subsaharské Africe a Arábii.[3]
Naditce jsou všeobecně rychle rostoucí a vůči suchu odolné dřeviny, rostoucí vesměs na chudých či zasolených půdách v sušších až suchých oblastech. Je rozšířen od tropů po teplé oblasti mírného pásu. Některé tropické i subtropické druhy jsou již dlouho vysazovány i v jiných částech světa. Zdomácněly ve východní a jižní Africe i v oblasti Sahelu, v Pákistánu a Indii, v Brazílii a Austrálii. První údaj o vysazení v africkém Senegalu je z roku 1822. V některých oblastech se staly invazními rostlinami.[4]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- naditec africký (Prosopis africana)
- naditec bílý (Prosopis alba)
- naditec bledý (Prosopis pallida)
- naditec čilský (Prosopis chilensis)
- naditec jehnědokvětý (Prosopis juliflora)
- naditec pýřitý (Prosopis pubescens)
- naditec tamarugo (Prosopis tamarugo)[5][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Ze sušené dužniny plodů naditců vyráběli domorodí indiáni v oblasti Sonorské pouště mouku. V severní Argentině je takto naditec využíván dodnes. Mouka má omezenou výživnou hodnotu, neboť neobsahuje škrob.[4] Dužnina plodů některých druhů je jedlá, pojídá se čerstvá, sušená nebo vařená nebo se z ní připravuje víno. Plody s jedlou dužninou mají např. druhy naditec jehnědokvětý (P. juliflora), naditec bílý (P. alba), naditec čilský (P. chilensis), naditec pýřitý (P. pubescens) a P. spicigera. V některých oblastech jsou naditce důležité pícniny nebo medonosné rostliny. Lusky některých jihoamerických druhů slouží jako zdroj tříslovin.[7]
Různé druhy naditců mají celkem široké využití jako zdroj dřeva, gumy a barviva, jako stínící a okrasné dřeviny a jsou využívány i v místní medicíně.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ REICHE, Karl Friedrich. Estudios criticos sobre la flora de Chile. Santiago de Chile: [s.n.], 1903. (španělsky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CHOGE, S.K. et al. Prosopis pods as human food, with special reference to Kenya [online]. Nairobi: Kenya Forestry Research Institute, 2007 [cit. 2015-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biolib [online]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu naditec na Wikimedia Commons 
Taxon Prosopis ve Wikidruzích
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
