Prokop Sedlák
| Prokop Sedlák | |
|---|---|
 Prokop Sedlák (Národní album, 1899) | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1887 – 1893 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | staročeši |
| Narození | 2. srpna 1838 Polná  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. ledna 1920 (ve věku 81 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Choť | Aloisie Prokopová-Hoffmannová |
| Profese | pedagog |
| Commons | Prokop Sedlák |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prokop Sedlák (2. srpna 1838 Polná[1] – 5. ledna 1920 Praha[2]) byl rakouský a český podnikatel a politik, na sklonku 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Prokop Sedlák pocházel z rodiny soukeníka, narodil se jako pátý z celkem devíti dětí.[3] Původně nastoupil do státních služeb, zúčastnil se rakousko-italské války a roku 1861 státní služby opustil.[4] V roce 1861 dostudoval obchodní vědy a národního hospodářství a nastoupil jako učitel na Skřivanově obchodní škole v Praze, kde působil v letech 1862–1865. Od roku 1872 začal podnikat. V Praze založil firmu Komárek a Sedlák (podle jiného zdroje název firmy zněl P. & V. Sedlák[4]) na obchod s cukrem a technickými potřebami. Od roku 1877 byl jednatelem Sboru pro zřízení a vydržování Českoslovanské akademie. Své podnikatelské aktivity zaměřoval i do zahraničí. V roce 1879 založil se svým synovcem Karlem Baxantem komisionářský obchod v ruském Kyjevě (firma Sedlák a Baxant), roku 1881 přibyla další pobočka v Rostově na Donu a roku 1885 otevřel přádelnu a tkalcovnu konopí v ruském městě Klincy (firma Baxant & Co.[4]). V roce 1884 se stal členem pražské obchodní a živnostenské komory (byl i jejím prozatímním předsedou[4]) a zasedal jako náhradník v státní železniční radě ve Vídni.[5][3][6] Zasedal rovněž ve správních radách významných českých podniků jako Živnostenská banka, Pojišťovna Slavie, Podolská cementárna nebo První občanská záložna. Působil jako první jednatel kuratoria Českoslovanské obchodní akademie v Praze.[4]
Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1887 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Praha) do Českého zemského sněmu.[7][8] Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1889.[9] Politicky patřil k staročeské straně.[10] Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi sněmu v prosinci 1893.[11]
Jeho manželkou byla Aloisie Prokopová-Hoffmannová. Měli šest dětí. Dcera Zdenka se roku 1916 provdala za národohospodáře Viléma Pospíšila, který byl spolupracovníkem Aloise Rašína.[3] Zemřel v lednu 1920[4] a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z16, s. 27. Dostupné online.
- ↑ a b c Významné osobnosti Polenska [online]. kzhp.cz [cit. 2013-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Prokop Sedlák. Národní listy. Leden 1920, roč. 60, čís. 6, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Poslanec, ekonom a průmyslník... [online]. regionalist.cz [cit. 2013-10-10]. Dostupné online.
- ↑ LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 266.
- ↑ Die Presse, 14. 9. 1887, s. 2.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/5/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ Národní listy 10. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307773&picp=&idpi=11407096
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/5/stenprot/001schuz/s001004.htm
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Sedlák na Wikimedia Commons - Nekrolog v deníku Národní listy
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
