Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Prespanská dohoda (makedonsky Преспански договор, řecky Συμφωνία των Πρεσπών) je mezinárodní dohoda, která byla podepsána ministry zahraničí Makedonie Nikolou Dimitrovem a Řecka Nikem Kociasem dne 17. června 2018. Klade si za cíl ukončit spor o název Makedonie a normalizovat makedonsko-řecké vztahy.

Smlouva byla podepsána dne 17. června 2018^[1] v řecké vesnici Psarades^[2] na břehu Prespanského jezera, na severní hranici země. Kromě obou ministrů zúčastněných stran ji podepsal i zástupce Organizace spojených národů, který vývoj v daném sporu sleduje. Dohoda nahradila původní dočasnou smlouvu z New Yorku z roku 1995. Smlouva má představovat trvalé řešení sporu o název Republiky Makedonie a definovat parametry strategické spolupráce mezi Řeckem a Makedonií. Název země Republika Makedonie má být dle smlouvy změněn na Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie, zůstat však má označení národa Makedonci a jazyk makedonština.

Dne 20. června 2018 ratifikoval dohodu makedonský parlament, kde pro něj hlasovalo 69 místních poslanců. Změna názvu státu byla schválena v podobě čtyř ústavních dodatků makedonské ústavy.^[3] Opoziční strana VMRO-DPMNE označila schválení dohody za genocidu makedonského státu i národa. Po schválení z makedonské strany se Řecko rozhodlo vzdát svého veta v Evropské unii a dne 27. června 2018 souhlasila Evropská unie se zahájením přístupových rozhovorů^[zdroj?] o členství Makedonie v EU. Na přelomu září a října téhož roku bylo uskutečněno nezávazné referendum, ve kterém byla schválena změna názvu státu většinou 91 % hlasujících, účast však činila pouze 37 %. Odpůrci dohody změnu názvu bojkotovali. Vyšší podíl hlasů pro změnu názvu byl na severozápadě země, kde žije albánská menšina. Změna názvu státu byla politicky citlivým tématem, které se neobešlo bez demonstrací v ulicích Skopje a dalších větších měst v zemi.

Dne 25. ledna 2019 schválil dohodu i řecký parlament, přestože v téže době se uskutečnily rozsáhlé protesty v Aténách a Soluni. Rozhodným odpůrcem změny názvu byla strana Zlatý úsvit,^[4], která požadovala zatčení premiéra, prezidenta a ministra obrany. Nedlouho po schválení dohody oběma parlamenty byly podepsány ratifikační dohody o přistoupení Severní Makedonie do NATO, které budou následně schvalovány v zákonodárných sborech 29 členských zemí Severoatlantické aliance.

V únoru 2019 byly na první hraniční přechody země s Řeckem umístěny cedule s novým názvem státu, a to ještě předtím, než tento název státu (Severní Makedonie) vešel v platnost.^[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prespanski sporazum na srbské Wikipedii.

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

• I. Janev, Prespa Agreement And Its Effects On Macedonian Right To National Identity: An Act of Ethno– Genocidal Termination of the National Identity, Lambert Academic Publishing 2021. ISBN 978-620-4-71741-8.
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prespanská dohoda na Wikimedia Commons