Prameniště Pohořského potoka
 Prameniště Pohořského potoka | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1992 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Český Krumlov |
| Nadm. výška | 895–955 m n. m. |
| Rozloha | 70,76 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Pohoří na Šumavě |
| Souřadnice | 48°35′39,12″ s. š., 14°41′26,88″ v. d. |
  Prameniště Pohořského potoka | |
| Další informace | |
| Kód | 1559 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prameniště Pohořského potoka je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, podél tří zdrojnic Pohořského potoka, půl kilometru jižně od Pohoří na Šumavě. Je součástí Evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a Ptačí oblasti a Přírodního parku Novohradské hory.
Předmětem ochrany je rozmanitá mozaika společenstev mezofytních horských luk (bývalých pastvin), vysokobylinných porostů trvale podmáčených stanovišť v nivách potoků a na rozsáhlých prameništích, společenstev rašelinišť a rašelinných pramenišť a vrchovištních nelesních fytocenóz, s druhově poměrně pestrou květenou, zejména početnou populací kýchavice bílé pravé a také dvěma druhy orchidejí.[4]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Na horských loukách a pastvinách rostou pcháč různolistý, zvonečník černý, hadí kořen větší, škarda měkká čertkusolistá, prha arnika, plavuň vidlačka, všivec ladní, svízel horský, podbělice alpská. Na loukách dochází k sukcesi – náletové dřeviny jsou zastoupeny solitérně rostoucím smrkem ztepilým, roztroušeně se vyskytují vrba ušatá, vrba pětimužná a olše zelená. V nivách, na prameništích, rašelinných loukách a rašeliništích rostou blatouch bahenní horský, pryskyřník omějolistý, pleška stopkatá, starček potoční, prstnatec májový, prstnatec listenatý, ostřice šedavá, ostřice skloněná, ostřice chudokvětá, ostřice zobánkatá, suchopýr úzkolistý, suchopýr pochvatý, klikva bahenní, vlochyně bahenní, vzácně i suchopýrek alpský, na lučních prameništích v jihozápadní části přírodní památky roste početná populace kýchavice bílé pravé. Pro rašeliniště a prameniště jsou charakteristické mechorosty - četné rašeliníky, klamonožka bahenní, ploník tuhý.[4]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památka a její okolí patří mezi posledních enklávy, kde dosud přežívá v Novohradských horách tetřívek obecný. Dále zde hnízdí zde chřástal polní, bekasina otavní, bramborníček hnědý a linduška luční a za potravou sem zalétá kos horský, který hnízdí v okolních lesích. Z plazů a obojživelníků je tu běžná zmije obecná, ještěrka živorodá a čolek horský.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ nature.cz: Pohoří na Šumavě. www.nature.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15.
- ↑ a b c ckrumlov.cz: Prameniště Pořského potoka
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 188–189.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prameniště Pohořského potoka na Wikimedia Commons
Text is available under the CC BY-SA 4.0 license; additional terms may apply.
Images, videos and audio are available under their respective licenses.
